Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Voda je všude kolem nás. Provází nás celým naším životem. Viděla i to, co člověku dosud není známé. Já však jako tu nejzáhadnější podobu vody vnímám nekonečné moře. Jeho síla je tvořivá, ale dokáže ji nekompromisně ničit. Moře dokáže to, co jiná voda nesvede.

Moře je životodárné. Jeho hlubiny jsou domovem mnoha tvorů a barevné korálové paláce jsou vždy plné života. Studené mořské proudy berou své nejmenší společníky na spanilou jízdu po korálových útesech a jak malíři vpisují své umění do písku na dně.

Nekonečná voda jak zvídavé dítě navštěvuje i ty nejmenší skulinky skal a v jeskyních tvoří překrásně tyrkysové laguny plné magie a kouzel. Jeho příběh je vryt do stěn skal, a tak pokaždé, když se skály dotknu, cítím jeho veselé vzpomínky i utrpení.

Moře dokáže i ničit. Když bouře svlékne jeho klidný kabátek, dokáže rozbouřené moře konat zlo. Pod rozcuchanou mořskou hladinou se rozpustilo nemálo lidských snů a přání, které už navždy zůstanou jejími zajatci.

Moře mění svou podobu jako chameleón. Na ta nejtajemnější místa vystavilo moře ledové monumenty. Ty majestátní skleněné sochy jak majáky dohlížejí na moře a navigují zbloudilé lodě co nejdále od smrtících a neprozkoumaných vod. Sami jsou však chladnými vrahy. Proto nevítané návštěvníky svou velikostí varují nejen před strastmi mrtvé vody, ale i sami před sebou.

Pokaždé, když stojím na pláži a pozoruji, jak moře zdobí pláž mušlemi ze své hloubky, přemýšlím, jakou náladu má asi moře za horizontem. Dýchá na mě vzpomínkami a já ráda přemýšlím, co se mi snaží svou baladou sdělit. Kéž bych jen mohla se ponořit do jeho vln a nechat se na jejich křídlech unášet do neznáma. Vyprávěly by mi svůj příběh a také co všechno ještě moře dokáže.