Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jsem tam, kde se živé a neživé spojuje v jedno. Tam, kam lidé nedohlédnou a zvířata nedoslechnou. Tam, kde se protínají světy v jeden jediný současný v mezičasovém prostoru. Kde se vše stane skutečností, snem i minulostí. Vždy se zde ocitnu poté, co se plně ponořím do své mysli s prosbou o porozumění. Navštívím krajinu plnou tajemství s neutuchající touhou objevovat neznámé za hranicemi reality a fantazie bez výčitek svědomí.

Nad celou krajinou odpočívá zešedivělá mlha, jež zakrývá to, co nesmí být odhaleno, a nechává prostoupit jen ty paprsky slunce, které již známe. Ozářené údolí hor vítají vás s usměvavou tváří zahalenou lotosovou vlečkou, lákající k něžnému pohlazení, které může přinést ostrou ránu. Do tohoto závěje jsou vsazeny blyštící se krystalky květů nejrůznějších barev a vůní omamujících smysly a svádějících k hlubšímu poznání. Když se přiblížíme, dostane se nám bližší poznání hor v dáli, jež se rozestoupí a umožní tak pohled na údolí s křišťálovým jezerem, dělící od sebe dva opačné břehy.

Hranice připomínající rozdíl mezi skutečným, vysněným a minulým. Na jedné straně se rozprostírá spleť stromů tyčících se do nebes a zatarasujících tak cestu k lotosové pokrývce. Kdežto druhý břeh zakrývá tajemná zdánlivě nebezpečná mlha připomínající spleť osudu. Obě strany se střetávaly až v daleké krajině za horami, střežících tajemství zešedivělé mlhy spících u jejich úpatí. Náhle se začala mlha probouzet a obmotávat se okolo hory. Před chvílí ještě nezřetelné šumění vody se dostalo na doslech zřetelným. Stejně jako zpěv právě probuzených ptáků, doteď spících ve špičkách stromů. Celá krajina se začala probouzet k životu.

Avšak náhle zjistím, že se mi vzdaluje před očima a pomalu, ale jistě mizím z jejího obětí zpět do reality. Daleko od hranice mezi světy a klidu, který ji doprovází s tichou loajalitou. Nejsem smutná, jelikož vím, že je zde opět jednou navštívím a na chvíli jim svěřím své sny.