Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Období, kdy bílá peřina změní náš pohled na krajinu, dříve porostlou vysokou zelenou trávou a rozkvetlými vonícími květy v korunách stromů se bzučícími včelkami, se jako mávnutím kouzelné hůlky přemění na úchvatnou podívanou, jejíž pozvání nelze odmítnout. Je to jako v divadle. Lidé si obléknou stejný druh oblečení a vychutnávají si krásu děje či scenérie nabízející představení, odehrávající se před našimi zraky.

Východ a západ slunce patří v tomto období k nejlepším vystoupením. Rtuť teploměru klesá hluboko pod bod mrazu stejně rychle jako sněhová koule shozená z okna druhého patra. Mráz si kreslí nejrůznější obrazy na okna domů a paprsky už zesláblého oranžovožlutého drahokamu se odrážejí mezi jehlicemi zmrzlé vody, visících snad ze všech krajů střech. Stín promítající se na stěny pak připomíná jakousi zimní pilku a paprsky nám vytváří duhovou malbu. Při západu slunce se naopak vše jeví do červených až oranžových odstínů barev. Zesláblý kotouč si pomalu ulehá za kopce a čeká na další den, kdy nás bude opět doprovázet.

Jakmile se na obloze vyskytnou první velké šedé mraky s plným břichem sněhových vloček, děti si začnou chystat teplé oblečení, rukavice, šály a jsou připravené vyběhnout ven a postavit prvního sněhuláka. Začíná tak čas zimních radovánek. Bobování, sáňkování a koulování jsou hlavní náplní dne, zatímco se rodiče marně snaží nastartovat nebo jenom odemknout svá auta. Drží se všeho možného okolo, jen aby nespadli na kluzkém uhlazeném sněhu nebo náledí při hlídání svých rozdováděných ratolestí. Na zasněžené sjezdovky se vypraví mnoho lyžařů dychtících si vychutnat požitek z jízdy pod azurově čistým nebem.

Jak to vypadá například v lese? Tam je to trošku jinak. Zvířátka nikam nespěchají, aby stihla předvánoční výprodeje. Už spí ve svých norách s plnými bříšky potravy, kterou si nasbírala v slunných měsících. Potůčky přestaly šumět, místo toho se uzamkly nepropustným zrcadlem, od kterého má klíč pouze jaro. Stromy se oblékly do svatebních šatů s bílou korunkou. Šperky dotvářejí stékající démanty zamrzající chvíli po oživení. V lese je ticho a klid.

Zima má mnoho tváří a nesmíme ji podceňovat. Jednou se nám zdá mírná, hodná a romantická, podruhé zase nelítostná, krutá a nesoucitná. Je pro nás i přes svůj chlad něčím výjimečná, plná očekávání a krásná.