Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Brzké letní ráno. Je slyšet zpěv slavíků, ale i řev sekačky, která seče moře zeleně kolem našeho domu. Pomalinku se probouzím z ráje snů do objetí mých peřin. Prohlížím si strop mého pokoje, jenž je pokreslený zlatým paprskem slunce. Slunce se usmívá, když tu najednou vedle zpěvu slavíků uslyším kapky. Sluníčko zaleze mezi černé mraky, jež se vynořily na obloze.

Do pár vteřin se na dříve nádherně modré obloze rozpoutá peklo. Kapky deště padají z nebe jako vojáci připraveni jít do boje. Fouká nezkrotný vítr a objevují se dokonce i kroupy velikosti pingpongového míčku. Vítr vede zápas s obřími stromy smrků, jedlí a borovic, k nimž se přidávají i jejich druzi, aby boj vyhrály. Kroupy ničí všechny rostlinky, které jsme na jaře zasadili a vypěstovali, aby nám celé léto mohly přinášet své plody, jako třeba velká šťavnatá rajčata nebo sladké jahody se spoustou semínek anebo ředkvičky, kterých není nikdy dostatek.

Z mého prosluněného pokoje se stal ponurý a temný. Vítr by nejradši odnesl střechu našeho domu, která - doufám - pořádně drží a neurve se, aby vítr neodnesl i mě. Stopy slunečních paprsků pořád nikde nejdou vidět, ale když se odhodláte vykouknout z okna do silné letní bouře, spatříte, jak černé mraky pomalinku odcházejí.

Když temné mraky odpluly po obloze do dáli, vystřídalo je sluníčko s duhou. Nádherná duha se roztáhla přes celý výhled z okna. Měla všechny barvy, které duha má mít. Úplné pohlazení po tváři! Zvířata, která se po celou dobu bouře snažila schovat, se uklidnila a já byla ráda, že se střecha neutrhla.

Vtom jsem ucítila sladkou vůni třešní, jahod i malin a seběhla po schodech do kuchyně, odkud vycházela. Maminka upekla nadýchaný koláč z čerstvého ovoce z naší zahrady. Ukrojila jsem si kousek a vychutnávala si jeho božskou chuť s výhledem na duhu, pod níž byla rozkvetlá zahrada.