Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je 7:40 a já nabalená jako Eskymák vcházím promrzlá do právě probouzející se školy. Přezouvám se do svých vánočních sobích papučí a mé kroky míří do 8.A. Zasedám do své lavice o nalévám si svůj doma připravený čaj, abych si zahřála své promrzlé tělo. Mé oči zaujme školní zahrada, která jde spatřit přes mrazem pomalované okno. Ač je 19. prosince, venku to na zimu tedy nevypadá. Po sněhu zde není ani zmínka.

Velká školní třešeň je holá a vypadá jako velké strašidlo, které vám nahání hrůzu. Lístky keříků a bylinek jsou zabalené v šatičkách ze zimní jinovatky. Celá zahrada spí a vyčkává příchod bílé nadílky.

Je 7. ledna. Vánoční šílenství je už pryč a vše se vrací opět do normálu. Učitelé diktují data prokletých pololetních prací a žákům se vytrácí jejich usměvavý obličej a vyměňuje se za ten otrávený. Vyměnila jsem i své vánoční papuče za obyčejné květované nazouváky, ale čaje jsem se stále nevzdala, protože jsme se nakonec všichni dočkali - z nebe se začala pomalu snášet přenádherná bílá peřina. Zahrada je celá obalená v bílém plášti. Velká školní třešeň už nevypadá jako to hrůzostrašné strašidlo, ale jako velký milosrdný anděl, který byl seslán z nebe, aby se koukal na tuhle nádheru.

Tráva vyměnila svou zelenou za čistě bílou. Ve sněhu se začínají objevovat stopy od malým ratolestí, které si užívají sněhové nadílky. Z běloučké hmoty vytváří sněhové muže, kteří mají místo nosu oranžovou mrkev, místo očí kamení a na hlavě namísto klobouku starobylý kastrol. Hoši provokují děvčata sněhovými koulemi. Jíní zase do sněhu kreslí různé vzkazy. Někteří zas ulehnou na zem jako do opravdové peřiny a vytváří nebeské anděly.

Kdybyste nevěděli, že se na zahradě objevuje jezírko, nejspíš byste si ho v tomto sněhovém období ani nepovšimli. Chodci vám připomínají spíše narozeninové klauny než obyčejné lidi - jejich nosy se totiž mění na studené červené bambule. Auta vyměnila své nablýskané kapoty za bílé čepičky lesních skřítků.

Povšimla jsem si i zajímavých tvarů padajících vloček. Jejich tvary jsou různě rozvětvené a zapletené do sebe. Vypadá to, jak kdyby je někdo vyšíval z toho nejtenčího vlákna na světě.

Celé krajina je teď tak nádherná. Kéž by toto zimní období nikdo neskončilo...