Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jako každé sobotní odpoledne jsem se rozhodl, že se vydám na procházku do lesa, abych po obědě trochu vytrávil. Navíc venku krásně svítilo sluníčko, přestože byl podzim.

Krátce po svém příchodu do lesa jsem narazil na krásný most, který stál za zastavení.
Tyčil se do výšky několika metrů. Byl postavený jen z cihel a pod ním šuměl a bublal krásný malý potůček. Všude okolo stály stromy, které byly zbarvené snad do všech barev duhy. A aby taky ne, vždyť byl právě krásný podzim.

Jak jsem se později dočetl, most byl již velmi starý. Krásně z něj dýchala historie. Každý, kdo se po mostu prošel, se musel pozastavit nad jeho krásou a také nad krásou veškeré okolní přírody. Most byl nádherný snad v každé roční období.

V zimě musel být ale nejhezčí. V tu dobu pod ním již totiž potůček nebublal, nýbrž jen tak stál na místě. Zmrzlá voda vytvořila jakési zrcadlo, v němž se každý mohl vidět.

Naopak v létě, kdy krajina oplývala krásnou přírodou a zaplavovala každého turistu pocitem blaha, si mohl v křišťálově čisté vodě potůčku zase každý člověk zchladit svůj rozpálený obličej.

K mostu jsem se s láskou vracel každé sobotní odpoledne. Naplnil mě pokaždé krásným pocitem a energií, kterou jsem mohl čerpat během dlouhého a ustaraného pracovního týdne.