Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když jsem byla malá, maminka mi vždycky říkala: "Když budeš hodná, tak ti Mrazivý Jack přinese ledovou přikrývku."
Nemohla jsem pochopit, co tím myslí. Časem jsem však sama pochopila, že tím poukazuje na sníh, který pokryje vše, kam se mu podaří vniknout.

Jednou v noci se mi dostal otevřeným oknem až do pokoje. Už jsem dávno spala, dokud mě neprobudila padající vločka, která mě zastudila na nose. Vstala jsem z postele, pomalu vsunula nohy do hřejivých bačkor s kožíškem a běžela zavřít okno. Nemohla jsem si nevšimnout, co se venku odehrává. Večerní lampy ukazovaly cestu vločkám a chladivý vítr je směroval tam, kam chtěly dopadnout. Vše mne lákalo ven. Teple jsem se oblékla, aby se mě nezmocnil Mrazivý Jack.

Cítila jsem velkou sílu zimy. Bílá peřina pokřtila celé okolí. Opírala se o stromy, jež se jí klaněly, a dělala opevnění hustým lesům. Tvořila na hladině rybníka blyštivé zrcadlo a měla na svědomí neprůchodné cesty.

Když jsem se brodila už několikacentimetrovou peřinou, byla jsem ráda, že jsem si vzala vysoké boty, které mě chránily před ledovou pokrývkou. Sněhu přibývalo stále víc a víc. Sypal se z oblohy, začal houstnout a bral na síle. Vrážel do mě. Motal se mi do vlasů. Ignorovala jsem sílu větru a více vnímala tu krásu zimy.

Sníh zdobil celé okolí. Mráz sevřel zimu v mrazivém obětí a nabarvil mi štětcem tváře narůžovo.
Vločky bloudivě tančí s větrem. Stříbrný potůček klokotá a kucká. Je nastydlý. Země ztrácí sílu a zmocňuje se jí chladivá noc. Mráz je krutý, nemilosrdný. Ospalé barvy se protahují. Noc má tmavý plášť posypaný diamanty a na jeho vrcholku se usmívá tvář klidného měsíce. Je to kouzelná noc, ale je pozdě. Měla bych se vrátit domů...

Zalezla jsem zpět do teploučké peřinky a stále koukala z postele na okno, na kterém mráz kreslil kouzelné kresby. Nádherně jsem se vyspala, a když jsem se vzbudila, venku po sněhu zbyly jen kulaté rybníčky na chodnících. I okno jsem měla stále otevřené. Toto byl jen sen?