Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jen těžko lze určit, které roční období je nejkrásnější. Já váhám mezi létem a zimou, většinou dávám přednost období, které právě není.
Za mé nejoblíbenější místo v přírodě považuji les blízko městečka, kam jezdím na prázdniny.

Když vyrazím na procházku známou cestou, narazím nejprve na potůček s nádherně čistou a studenou vodou. Tvoří malé jezírko, ve kterém občas vídávám i pstruhy. Jdu dál podél potůčku vysokou trávou, až dorazím k rybníku, kde se rochní kachny a labutě. Podél něj vede další cestička, po které se dostanu až do lesa. Vyjdu na kopec, kde se za stromy schovává malý kostel. Je zde mýtina a lze pozorovat krásný a barevný západ slunce nad vesničkou v údolí. Vzduch voní večerem a prázdninami.

Nastává soumrak a objevují se první hvězdy. Je tu ticho a klid, ale můj výlet ještě neskončil, půjdu dál. Nechám za sebou kostel, ve tmě náhle starý a tajemný, a jdu hlouběji do lesa. Na cestu mi svítí světlušky, je jich tu tolik, že se nemohu cítit sama. Brzy dojdu k jinému rybníčku. Ten je skoro zarostlý rákosím, ale pořád z něj kousek zbývá. Po cestě se již zcela setmělo a v lese panuje tak strašidelná atmosféra, při níž člověk snadno uvěří pohádkám. Dojem nekazí ani polorozpadlý zbytek branky, uvězněný uprostřed rybníka. Naopak, vrhá temný stín na vodní hladinu. Tohle je světlý ostrůvek bílého měsíčního světla uvězněný v temnotě lesa. Světlušky jsou pryč a les okolo je tmavý a nepřívětivý.

Raději půjdu pryč, již je dost pozdě, je tu smutno a musím přiznat, že se trochu bojím. Naštěstí je blízko jiná, kratší cesta, která nevede okolo kostela. Na chvíli se mi otevřel výhled na městečko. Brzy se dostanu na známou cestu. Pak k potůčku, jenž se nyní zdá tišší, jako by si uvědomoval, že se hlasité šumění nehodí. A konečně je tu jezírko, u něhož jsem byla před chvílí, a přitom tak dávno.

Když už jsem na silnici osvětlené pouličními lampami a vracím se do svého prázdninového domova, najednou mi připadá noční les za mnou málo děsivý. Vím, že brzy budu litovat, že jsem opustila to klidné a bezpečné místo, bude se mi stýskat po samotě.
Až budu příště o samotě, budu opět potřebovat něčí společnost.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/umelecke-rozpravania/moj-oblubeny-kutik-v-prirode.html