Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zhluboka se nadechnu a vstoupím. Záhy mne do nosíku udeří jakýsi prazvláštní pach, rty se mi zvlní v mírném úsměvu. Pozvolna vdechuji tu vůni lepidla a knih, zamířím uličkou rovnou mezi malé regály plné knih - nebo bych spíš měla říct mých společnic?
Asi ano, jsou to jakési prazvláštní existence, které nejsou jako my, lidi - nezestárnou, nezemřou a nikdy nezevšední. Nezáleží jim, kdy se ta pro nás důležitá ohnivá koule přehoupne přes nebeskou klenbu, nezajímá je, jestli měsíček proplul po obloze. Jsou vůči všemu netečné, tak jedinečné, ve své chladné dokonalosti. A přece je všechny něco spojuje - člověk je oproti nim tak pomíjející, podobně jako život jepice.
Každá kniha je tak jedinečná jako jedinečnost toho ubohého človíčka, co ji napsal. Všechny knížky zdají se svým způsobem zvláštní, jsou okny do jiných dimenzí, dalších světů. Světů, v nichž zapomenete na každodenní útrapy a všednosti života. Záleží jen na vás, kým v tu chvíli jste. Můžete být chudým sedlákem, ženou těsně před porodem nebo novodobým superhrdinou. Milion možností, milion variant, milion knih...každá jiná a přece si tolik podobné.
Teď už usedám do měkounkého křesílka, v ruce si držím svou dnešní vyvolenou a jsem zvědavá a svým způsobem napjatá, kdo to bude tentokrát? Nechám se překvapit. Otevírám knihu a hodlám si užít svou hodinku ráje a nevšímavosti vůči okolnímu světu. Před obličej mi vyskakují písmenka, tančí a hopsají... Je to další příběh v jiném světě.