Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Moře!!! Dar, který má jen málo zemí. Když se k večeru rudé slunce sklání za obzor, upadá moře do temnoty. Do temnoty, ze které jde strach. Strach z nebezpečí, které číhá pod hladinou. Když se však ráno slunce vyhoupne na obzor, strach nás opustí. První rackové poletují nad hladinou a skřehotavě se smějí. Ale když se ponoříte pod hladinu, nic z toho neslyšíte. Nemusíte vnímat okolí. I když jste sami, necítíte se tak. Jen pod hladinou moře nikdo není sám. Najednou uvidíte tu nádheru. Hejna barevných rybiček, která se rozprchnou do všech stran, raka poustevníka, který se schovává do své ulity. Sáhnete do písku a rozvíříte jednotlivá zrnka. Najednou vidíte krásnou lesklou mušli, natáhnete ruku a uchopíte ji. Vynoříte se nad hladinu a spatříte slunce sklánějící se k obzoru. Podivíte se, jak rychle uplynul čas a podíváte se na mušli. V posledních slunečních paprscích se kráně leskne a vy máte pocit, že v ruce držíte poklad moře. A není to jen pocit. Sevřete mušli v dlani a odcházíte. Potom se ještě naposledy ohlédnete a spatříte jednu z nejkrásnějších věcí na světě - západ slunce. Mušli sevřete ještě pevněji a odcházíte. Pak moře opět upadá do té strašlivé temnoty...