ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.84
Hodnoceno: 264x Prosím, ohodnoť práci

Procházka zimní krajinou (3)

  • poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2019 znělo Zimní krajina a jednalo se o líčení zimní krajiny (funkce výchozího textu inspirativní)

Je krásný zimní den. Procházím se tou pohádkově kouzelnou krajinou. Vše, kam jen oko dohlédne, pokryla sněhová peřina. I teď se z oblohy snáší sněhové vločky a tiše dopadají na zem. Procházka takovou krajinou je nesmírně uklidňující a krásná, člověk si při ní úplně pročistí mysl. Špatná nálada je v mžiku pryč. Při chůzi se vaše boty boří do hebkého a měkkého sněhu, který krásně křupe. Ticho narušuje jen zpěv ptáků.

Jdu dál lesem a zanedlouho procházím kolem jedné chaloupky. Vypadá jako z pohádky, je celá zasněžená, z komínu na vrcholku střechy se line bílý kouř. Co dobrého se asi peče v peci? Kousek od chaloupky pár dětí právě dokončuje stavbu sněhuláka, místo nosu červená mrkev, oči a knoflíky nahradily uhlíky. Samozřejmě nesmí chybět hrnec jako čepice a koště. Sněhulák v celé své kráse. Kde jen jsou ty časy, kdy jsem se nemohla dočkat prvního sněhu, až budu moci konečně spolu s rodiči také jednoho postavit... Až mě přijde postrašit čert s Mikulášem a andělem... A nejvíc jsem se - pochopitelně - těšívala na Vánoce. Co na mě čeká pod stromečkem, dostanu tu vytouženou hračku? Dnes vím, že Vánoce nejsou jen dárky. Člověka jistě potěší, když si na něj někdo vzpomene, ale nemělo by tomu tak být jen v jeden určitý den roku.

Procházím se po bílé louce a najednou pocítím, jak mi rudnou tváře, jsou červená jako jablíčka. Teprve teď vnímám tu zimu, jež je všude kolem a působí ze všech stran. Je tak štiplavá a palčivá jako nabroušený nůž. Hned nato však vykoukne sluníčko, krajina díky němu zcela změní tvář. Hned je mi tepleji.

Najednou se zastavím a pozoruji stopy ve sněhu. Komu asi patří? Nejspíš zajíčkovi.
Náhle se nebe zbarví do barvy krve, bílé stromy pokryje černý stín. Zimní krajina už nepůsobí tak krásně bíle, vyzařuje z ní prázdnota. Je temná a nepřístupná. Tma pohltila celou krajinu. Je čas vrátit se domů.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Procházka zimní krajinou (3)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)