Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2019 znělo Zimní krajina a jednalo se o líčení zimní krajiny (funkce výchozího textu inspirativní)

OSNOVA:

Zima je krásné roční období. Mnoho lidí ji nemá rádo, zvláště proto, že je studená. Ovšem pokud si uděláte procházku v tuto roční dobu a zadíváte se do krás zamrzlé přírody, nebudete litovat. Slunce, které občas vysvitne mezi závoji bílých, vločkami naplněných mraků vás bude doprovázet během celé procházky v čerstvě napadaném sněhu.

Jakmile začne královna zima opět kouzlit svou ledovou hůlkou, dokáže proměnit i nejobyčejnější věci v krásné a ohromující, až se vám zatají dech. Proto je tak zajímavá a tajuplná. Její děti se zvolna snášejí k zemi. Poletují lehce, jako by tančily své vlastní vystoupení před zraky mnoha diváků.

Projít se v čerstvě napadané bílé pokrývce, třpytící se v paprscích už zesláblého sluníčka, je dech beroucí. Ledové krystalky a zmrzlé kapky vody stékající po kůře a tenkých větvičkách stromů, sklánějících se pod tíhou sněhových vloček, vypadají jako dokonale vybroušené drahokamy nevyčíslitelné hodnoty. Srnky ladně přeskakují přes naváté hromádky a přitom si užívají života a své volnosti. Lehký vánek mrazivého vzduchu pofukuje zlehka sem a tam. Unáší s sebou malinké tanečnice, které končí svou dlouhou pouť na mé tváři. Vyšlapané stopy tu zůstanou do doby, než budou znova přikryty. Opodál v lesíku zurčí studený průzračný potůček. Na mnoha jeho místech je pevně uzamčen vrstvou nepropustného zrcadla, po kterém zvířátka nedůvěřivě přebíhají. Koně v ohradě mají co dělat, aby se dostali ke své potravě. Když běží, tak jim od kopyt odlétává spousta sněhu na všechny strany. Po cestě, po níž před pár hodinami projelo auto, nezbylo ani památky. Vše kolem vypadá jako z pohádky.

Den pomalu končí a slunce si už jde lehnout do své nebeské postele. Poslední jeho slabounké paprsky barví bílé sněhové mráčky do červena. Tam, kam nedosvitne, je již šero. Krajina už není tak okouzlující. Jen co příštího rána zase vysvitne zářící perla nad obzor, vše bude ještě krásnější. Promrzlý, ale odpočinutý a s úsměvem na rtech se vracím zpět domů.