Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2019
• líčení zimní krajiny (funkce výchozího textu inspirativní)

Probuzení do sněhového vánočního rána je jako vstup do pohádky. Vcházím do kuchyně, stavím vodu na čaj a přitom plnými doušky vdechuji vůni skořice a vanilky, linoucí se po domě.

Již s hřejícím čajem v rukou usedám ve svém teplém červeném svetru na křeslo, stojící u prostorných balkonových dveří, kterými pozoruji, jak se svět za nimi proměňuje.

Venku padají malé bílé hvězdy, pokrývající krajinu a tvořící si tak své vlastní nebe na zemi. I přes toto drobné sněžení se slunce nezaleklo a stejně jako předchozí den i dnes vesele osvětluje svými oranžovými paprsky okolní krajinu.

Sem tam je možné spatřit kosa shánějícího potravu, jak krouží kolem stromů, na nichž z větve na větev poskakuje veverka oděná do huňatého kožíšku. Zasněžené stromy připomínají mlynáře, kteří se prohýbají pod tíhou pytlů s moukou, určenou na vánoční cukroví.

V dáli se tyčí kopce, jež jsou zahaleny pod bílou, načechranou peřinou. Připomínají čisté plátno připravené na malbu, a když slunce osvítí jejích vrcholy, září jako zlaté koruny. Krajinu ovládá klid a pokoj, jenž s sebou přináší zimní čas.

Sousedka Sára vystupuje ven z protějšího domu. Zahalena do svého zimního kabátu a obmotána hnědou bavlněnou šálou kráčí směrem k centru města. Její dech se po vydechnutí mění na obláčky, které stoupají vzhůru a zima je díky tomu viditelná při každém nádechu.

Děti na nedalekém svahu sáňkují, staví sněhuláky a koulují se. Sníh a atmosféru kolem sebe si vychutnávají stejnou měrou, jako já svůj jahodový čaj. Nepochybně už se těší, co jim dnes večer Ježíšek nadělí pod stromeček.

Vstávám, pokládám již prázdný hrnek na stůl, otevírám dveře a vstupuji na terasu. Na tváři okamžitě cítím studený polibek vánku, šimrající mou pokožku. Atmosféra Vánoc je všude kolem mě a já se už nemohu dočkat večera, kdy s rodinou usedneme ke štědrovečerní večeři.