Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každý slyšel, že svět má svých sedm divů, ale má i Česko nějaké? Naše země má svoji historii a krásu, díky čemuž láká turisty z celého světa. I když se Česko rozprostírá na poměrně malém území, máme se čím chlubit.

Co se týká historie, určitě bych mezi pomyslných 7 divů České republiky zařadila naše nejznámější kulturní památky: hrad Karlštejn, Karlův most v Praze, Pražský hrad, historické centrum Českého Krumlova a zámek Hluboká nad Vltavou.
Hrad Karlštejn vybudoval Karel IV. v roce 1348. Chtěl zde odpočívat. Nakonec z něj udělal velkolepou pokladnici na korunovační klenoty, státní listiny a svaté relikvie. Karlštejn se stal jedním ze symbolů Českého království. Odolal husitskému obléhání. Unikátem je dochovaná původní gotická výzdoba interiérů.
Karlův most je jedním z nejstarších dochovaných mostů v Evropě. Je půl kilometru dlouhý a spojuje Staré Město a Malou Stranu. Vyrostl v letech 1357-1402 na místě staršího dřevěného. Až do poloviny 19. století byl jediným pražským mostem přes Vltavu. Přečkal řadu povodní. Most zdobí 30 soch a sousoší.
Pražský hrad - těžko najdeme nezaměnitelnější symbol České republiky s věžemi katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Podle Guinessovy knihy rekordů je s délkou 570 metrů a průměrnou šířkou 128 metrů největším hradním areálem na světě. Jeho význam se nedá změřit, z hradu vládla zemi knížata, králové, císaři i prezidenti.
Zahraniční průvodce řadí Český Krumlov k městům, které musí turisté vidět. Může se pyšnit mimořádnou hustotou památek. Nejstarší domy pocházejí ze 14. století, kdy se začínalo stavět z kamene.
Zámek Hluboká nad Vltavou patří zase k nejkrásnějším zámkům Čech. Původně to byl gotický hrad. V 16. století už z něj byl renesanční a za dalších 150 let barokní zámek. V roce 1840 proběhla poslední přestavba - romantická. Výsledkem je tudorovská gotika.

Česká republika je součástí Evropské unie. Snažíme se vyrovnat západoevropským zemím, proto zařazuji ještě dva novodobější divy Česka, a to elektrárnu Dlouhé stráně a vysílač s hotelem na Ještědu.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně byla uvedena do ostrého provozu v roce 1996. Využívá půlkilometrového výškového rozdílu mezi přehradou na Divoké Desné a nádrží vyhloubenou na vrcholu Mravenečníku v nadmořské výšce 1350 metrů. Proud roztáčí dvě turbíny umístěné uvnitř hory v obří kaverně.
Ještěd - zdaleka viditelná, osmdesátimetrová budova vysílače s hotelem, má tvar rotačního hyperboloidu. Navazuje na siluetu Ještědu a pozvolna přechází do úzkého anténního nástavce.
Architekt Karel Hubáček za ni obdržel prestižní ocenění mezinárodní unie architektů. Uvnitř objektu s hliníkovým pláštěm se nachází hotel a restaurace. Za ideálního počasí lze odsud dohlédnout až do Prahy.

Naše země se může pochlubit mnoha místy, stavbami a památkami. Doufám, že novodobá historie přinese ještě spoustu divů pro nás i pro okolní země.