Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zimbabwe bývalo ještě před bezmála 25 lety jednou z nejbohatších afrických zemí. To bylo ještě v době, kdy zemi opouštěli údajní vykořisťovatelé a země byla prý osvobozena.

Dnes je v troskách. 70 % obyvatel žije pod hranicí chudoby, 25 % obyvatel je nakaženo virem HIV a průměrná délka života se v současnosti pohybuje kolem 39 let.

Zemi vládne černý diktátor Robert Mugabe, prosazující více či méně marxistickou případně populistickou hospodářskou politiku.
Drží se u moci pomocí manipulovaných voleb, zastrašováním opozice a úpravou zimbabwské ústavy ve svůj vlastní prospěch.

Největším diktátorovým ZLOČINEM byla tzv. "pozemková reforma", při které ukradl půdu bílým osadníkům (mnoho z nich bylo povražděno, ostatní se vrátili do Británie), a tu následně rozdělil mezi stoupence vlastní strany ZANU-PF.
Prosperující bílé farmy byly v průběhu této reformy vydrancovány, původně úrodná půda se přeměnila na zarostlá a neobdělávaná strniště a tisíce zaměstnanců bělošských farmářů zůstalo bez práce.

S příchodem prvního suchého období postihl zemi hladomor, země přišla o cizí měnu, kterou původně získávala za vývoz zemědělských produktů, hospodářství ochromil nedostatek běžného zboží a nedostatek pohonných hmot. Počet nezaměstnaných vzrostl odhadem na 60-70 % a pod hranicí chudoby se ocitlo 70 % zimbabwské populace.

S chudobou se snaží bojovat vypalováním a bouráním chudinský městských čtvrtí buldozery. Jejich obyvatelstvo vyhání na venkov. Zároveň žádá o mezinárodní pomoc od svých největších nepřátel, Velké Británie a USA.

Muammar Kaddafí, LIBYE
(rok 1969 - současnost)

Kaddáffí se dostal k moci svržením libyjského krále v roce 1969. Od těch dob celý název země zní Velká socialistická lidová libyjská arabská džamahíríja.

Znárodnil banky a pojišťovny, továrny obsadil revolučními výbory a v ropných společnostech si pro Libyi vynutil rozhodující podíl akcií.

Kaddáfí také finančně podporoval mohamedánský terorismus. Konkrétně má prsty v masakru izraelských sportovců na mnichovské olympiádě v roce 1972 nebo na únosu letadla, jež se pak zřítilo u skotského Lockerbie v roce 1991. Naposledy na sebe upoutal pozornost, když nechal odsoudit pět bulharských sestřiček k smrti za údajné šíření viru HIV a za jejich propuštění požadoval 4,4 miliard eur.

Hissène Habré, ČAD
(červen 1982 - prosinec 1990)

Habré je obviňován z umučení dvanácti set politických vězňů. Své politické odpůrce prostě likvidoval.
Jeho vládu podporovaly v osmdesátých letech vedle Francie i Spojené státy, které jej podle agentury Reuters považovaly za určitý nárazník proti libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu.
V prosinci 1990 byl svržen a uprchl do Senegalu.

Charles Taylor, LIBÉRIE
(srpen 1997 - srpen 2003)

V devadesátých letech Taylor také podporoval Sjednocenou revoluční frontu (Revolutionary United Front, RUF), válčící v sousední Sieře Leone, dodávkami zbraní za diamanty. RUF ve válce běžně používala dětské vojáky a sekání končetin nebylo neobvyklé. Taylor byl později byl Zvláštním soudem pro Sierru Leone (Special Court for Sierra Leone, SCSL) obviněn za zločiny proti lidskosti.

V relativně svobodných volbách v roce 1997 byl Charles Taylor zvolen prezidentem. Občanská válka začala roku 1999. Tehdy se na scéně objevila povstalecká frakce Liberijci svorní v usmíření a demokracii. Za čtyři roky se pak proti Taylorovi postavila další povstalecká armáda Hnutí za demokracii v Libérii (MoDeL). Rebelům z obou hnutí se postupně podařilo ovládnout většinu země a zatlačit Taylorovy ozbrojené síly do hlavního města Monrovie. Pod tlakem povstaleckého postupu a mezinárodního úsilí Charles Taylor 11. srpna 2003 rezignoval a uchýlil se do exilu v Nigérii. Mírová smlouva mezi vládou, LURD a MoDeL byla podepsána 18. srpna v ghanské Akkře.