Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nejdřív vás stručně seznámím s historií tohoto sportu, která sahá do konce 80. let 20. století do východní Asie, konkrétně do Japonska. Bylo zde velmi obtížné pořídit "ostrou" zbraň, proto Japonci vymysleli Airsoft, kde se k souboji používají pistole nebo pušky, jejichž náboji jsou plastové kuličky o velikosti 6 nebo 8 milimetrů a váze od 0,12 až do 0,43 gramů. Při zrodu tohoto sportu se vyráběly pouze dekorační modely, ale čím dál tím více se rozšiřuje sériová výroba a dnes již na trhu nakoupíte nesčetné množství různých modelů od druhé světové války až po nejnovější současnost.
Airsoft je mladším odvětvím paintballu, kde se ovšem ke střelbě používají barevné kuličky a zbraně poháněné oxidem uhličitým. Airsoft je dodnes oblíbený v mnoha částech Asie a postupně se rozšiřuje do celého světa a i u nás má již několik tisícovek, snad už i desetitisícovek příznivců všech věkových kategorií.

Co se týče pravidel, tak na první pohled jsou jednoduchá, někdo by si snad řekl, že je to jen bezduché běhání po lese a nekonečné přestřelování z jedné strany na druhou, ale v Airsoftu platí pár zásadních pravidel, jež se dodržují vždy a všude.
Jedním z nich je férový přístup od všech hráčů - pokud je hráč zasažen nebo "zabit" kterýmkoliv způsobem, musí se sám přiznat a odejít k takzvanému mrtvolišti, kde se postupně scházejí všichni zasažení hráči, kteří navíc striktně dodržují pravidlo zákazu komunikace s hráči, kteří se nacházejí ještě na bojišti.
Hráč může být zabit několika způsoby: Prvním je zásah kuličkou, a to do jakékoliv části těla či výstroje (batohy, pouzdra, ...); zásah do zbraně ani helmy není počítán jako platný a zasažený hráč se může dál věnovat hře. Dalším způsobem je zásah střepinou z imitace granátu, popřípadě náplní granátu, který je nazýván "hrašák", říká se mu tak proto, protože je naplněn hrachem (lze naplnit i jiným materiálem - kuličky, čočka, kukuřice, ...). Třetím způsobem "smrti" je předstírané bodnutí, kdy hráč například plácne druhého nečekaně do zad a tím ho jakoby bodne, nebo se ho dotkne zbraní, což by v reálném světě znamenalo zásah bajonetem. A posledním, mnohdy nejchytřejším způsobem, je vzdání se, pokud hráč už nemá naději na útěk nebo záchranu.
Dalším bodem je výbava hráče, ať už povinná nebo ta jen tak pro okrasu. První povinností, kterou musí hráč splnit, je, že s sebou na každou pořádanou akci má k dispozici ochranné brýle, jež jsou speciálně přizpůsobené rychlosti a síle kuličky, která mnohdy dosahuje rychlosti až 150 m/s. Další nezbytnou součástí vybavení je zbraň. Hráči zpravidla k vzájemnému rozpoznání oblékají maskované oblečení různých národů, například maskování armády Velké Británie, Německa, Rakouska apod. Dále se potom na trhu dají pořídit zcela věrohodné, avšak ne příliš levné napodobeniny uniforem vojáků bývalých jednotek SS, Wehrmacht, ale i amerických jednotek z Vietnamu i dávno již minulých dob. Hráči dále pro zpestření používají různé výbušniny nebo pomůcky pro jednodušší orientaci, např. GPS navigace, noční vidění, vysílačky.

Vraťme se nyní k již zmíněným zbraním, které se k soubojům používají. Airsoftové zbraně, jak jsem již zmínil, se plní plastovými kuličkami rozměrů 6 nebo 8 milimetrů, s rozdílnou hmotností od 0,12 až do 0,43 gramů. V posledních pár letech se vyrábějí i kuličky, které se po určitém čase v přírodě samovolně rozloží na neškodný a ekologicky nezávadný materiál. Některé střelivo je potaženo i vrstvou silikonu pro větší "skluznost". Mezi výrobce kuliček patří například firmy Tokio Marui, ICS, Guarder, Warrior, UHC, Marushin, Maruzen... Zbraně dělíme do tří skupin podle toho, jakým způsobem jsou poháněny: manuální, elektrické nebo plynové. V dnešní době mezi nejpopulárnější patří elektrické zbraně, které se ovšem pohybují v cenách okolo 8-10 tisíc korun na českém trhu, takže pořízení takové zbraně není zrovna moc levná záležitost. Zbraně jsou většinou vyráběny jako modely skutečných zbraní v měřítku 1:1 a jsou tím pádem obtížně rozeznatelné od skutečných zbraní, jež používají elitní armádní složky všech možných států. Pro odvážné hráče je připraveno i plno doplňků, které je možno ke zbrani přidělat, nejčastěji tzv. RIS lištami, jde například o optiky, lasery, svítilny, taktické rukojeti, kolimátory. V ČR jsou zbraně považovány za zbraně "kategorie D", které smí vlastnit, držet a nosit pouze osoba svéprávná a starší 18 let, a to bez zbrojního průkazu či jiného povolení. Na veřejnosti musí zbraň být patřičně ukryta (pouzdra, batohy, ...). Zbraně máme dále rozděleny do několika skupin podle typu pohonu kuličky nebo podle délky. Jsou jimi krátké manuální zbraně, které je potřeba natáhnout po každém výstřelu. Jde o nejlevnější kategorii airsoftových zbraní. Nejčastěji se používá munice o váze od 0,12 do 0,25 gramů. Další skupinou jsou dlouhé manuální zbraně, které mají oproti krátkým podstatně delší dostřel a tomu odpovídá i výsledná cena, která může být až třikrát vyšší, než je cena za krátkou manuální zbraň. Manuální odstřelovací pušky jsou dalším typem manuálních zbraní, které jsou mimořádně přesné a úsťovou rychlostí výrazně převyšují většinu ostatních zbraní. U další skupiny se k pohonu používá tlak plynu, který musí neprakticky hráč mít vždy při sobě, kdyby mu náhodou v zásobníku došel. Většina plynových zbraní má již zaveden zpětný ráz, tzv. "blowback", který dodává reálný vzhled modelu i při střelbě. Úsťová rychlost kuličky dosahuje až 150 m/s. A poslední kategorií jsou asi nejpoužívanější, avšak - jak jsem již zmiňoval - nejdražší zbraně, a to zbraně elektrické, kde je píst poháněn vestavěným elektromotorem, jenž je napájen akumulátorem. Jsou snadno "vylepšitelné", bývají velmi přesné. Jejich dostřel se pohybuje kolem 50 metrů, ale lze jej snadno zvýšit tzv. "upgradem", který je prodáván ve formě kompletních mechanismů zbraně nebo i jako jednotlivé díly, jako jsou pružiny, písty, hlavy pístů, trny, válce, hlavy válců, hop-up gumičky (slouží k tomu, aby kuličce dodaly zpětnou rotaci a tím zvýšily její dostřel, u většiny zbraní je hop-up regulovatelný podle aktuální potřeby každého uživatele).

Teď bych rád zmínil několik pojmů, které se asi nejčastěji používají u Airsoftu. Jsou zde i výrazy převzaté z vojenské terminologie:

AEG = Automatic Electric Gun (automatická elektrická zbraň)
AEP = Automatic Electric Pistol (automatická elektrická pistole)
CQB = Close Quarter Battle (boj v uzavřených prostorách)
GBB = Gas Blow Back (plynová zbraň se systémem Blow back)
Tlačák = tlačný zásobních pro AEG, který má menší kapacitu, ale při pohybu nechrastí
Točák = zásobník pro AEG, který má velkou kapacitu, ale průběžně se musí "dotáčet"
Semi = jednotlivé rány
Auto = automatický mód střelby
PMR = vysílačka