Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Černá díra je objekt, jehož úniková rychlost je stejná jako rychlost světla. Možností existence takovýchto těles se jako první zabýval geolog John Michell v roce 1783. Výzkum černých děr se dlouho pohyboval pouze v teoretické rovině. Technologie neumožňovaly jejich pozorování. Další vlna zájmu o černé díry přišla poté, co Stephen Hawking dokázal, že černé díry musí vznikat. V roce 1971 Tom Bolton objevil první, nazvanou Cygnus X-1.

Ve vesmíru vznikají přirozeně. A to buď gravitačním kolapsem, kdy dojde k zhroucení hmoty v daném prostoru (zánik neutronové hvězdy), nebo akumulací hmoty, kdy v prostoru dochází vlivem gravitačních sil k jejímu seskupování. Například aby se ze Země stala černá díra, musela by se stlačit na těleso o poloměru cca 1 cm. Existuje teorie vzniku miniaturních černých děr, která se po vzniku téměř okamžitě vypaří. Teoreticky mohou vznikat v důsledku srážky atomů v urychlovači, jako je LHC urychlovač v CERNu.

Jak černé díry uvnitř vypadají, nevíme, neboť jejich přímé pozorování je nemožné kvůli tomu, že pohlcují světlo. Lze je ale pozorovat nepřímo. Okolo černé díry se vytváří takzvaný akreční disk. Je to rychle se otáčející disk tvořený vířícími plyny, způsobující vyzařování rentgenového a ultrafialového záření. Uvnitř disku se nachází kulová plocha nazývaná horizont událostí. Těleso, které projde horizontem, se nikdy nemůže vrátit zpět. Dle obecné teorie relativity se dá předpokládat, že ve středu černé díry se nachází singularita. Je to místo, kde je zakřivení prostoročasu nekonečné a gravitační síly jsou nekonečně velké. Ve středu singularity se teoreticky může nacházet Einstein-Rosenův most, červí díra fungující jako vstup do paralelního světa. Technologie, které máme k dispozici, nám neumožňují existenci těchto mostů potvrdit ani vyvrátit, takže zůstávají předmětem spekulací.

Černá díra by teoreticky nikdy neměla zaniknout, protože z ní hmota nemůže uniknout. Stephen Hawking ale popsal proces kvantového vypařování černých děr, díky kterému by částice za určitých podmínek uniknout mohly. Druhým způsobem zániku je srážka dvou černých děr. Při takové srážce je vyzářeno velké množství energie, jež by mělo být zachytitelné detektory.

Výzkum černých děr je zatím na samém začátku. Mnoho teorií je potřeba potvrdit, nebo vyvrátit. Nám nejbližší, A0620-00, je od Země vzdálená 3500 světelných let. Tato vzdálenost je pro nás nyní nepřekonatelná, a tak nezbývá než čekat na posun ve vývoji technologií.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/odborne-referaty/cierna-diera.html