Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hospodářské poměry se na sklonku 15. století nenacházely v dobrém stavu, protože země byla vyčerpána husitskými válkami. Klesl počet poddaných, kvůli čemuž se snížily příjmy vrchnosti, která hledá nové zdroje obživy. Část šlechty loupila a násilím vymáhala dávky, ta inteligentnější část začala podnikat v oborech, které dříve náležely městům, a vzniká mezi nimi velké napětí.
Nástupcem Jiřího z Poděbrad se stal Vladislav Jagellonský, ve státě tak začíná vládnout nová dynastie. Rozhodující vliv v zemi si ale ponechala bohatá šlechta. Vladislav vládl jen v Čechách, protože se zde vyskytoval druhý král - Matyáš Korvín, což ohrožovalo jednotu státu. Tato situace se vyřešila v roce 1490, kdy Matyáš Korvín zemřel a Vladislav byl zvolen uherským králem. Dochází tak ke sjednocení státu. Král přesídlil do Budína, protože odtud mohl lépe řídit války proti Turkům.
Roku 1500 vydal nový zemský zákoník Vladislavské zemské zřízení, který prohloubil spory mezi šlechtou a měšťanstvem. Obyvatelé měst ztratili právo hlasovat na zemském sněmu a zemský soud mohl navíc zasahovat do městského práva. Měšťané protestovali u krále, který je nejprve nevyslyšel, ale když na něj vyvinuli ekonomický nátlak, slevil ze svých podmínek. Už bylo na čase, část šlechty se totiž vůči měšťanům dopouštěla bezpráví. Města získala hlasovací právo na sněmu v záležitostech, které se jich týkaly, vztahy se ale nezlepšily a byl vytvořen vojenský pakt proti šlechtě. Na stranu měst se přidali přední čeští šlechticové, jako například Bartoloměj Münsterberský, vnuk Jiřího z Poděbrad. Situace se hrotila a hrozila další občanská válka.
V roce 1516 zemřel král Vladislav a šlechta s měšťany začala své spory řešit kompromisem. Ten představovala Svatováclavská smlouva podepsaná v roce 1517, která uznávala některá městská privilegia v soudní oblasti, měšťané dále uhájili již získané výhody a šlechta získala svobodu podnikání. Velký podíl na této dohodě si připsal Vilém z Pernštejna, majitel pardubického panství a nejvyšší hofmistr.
Na trůn usedl Ludvík Jagellonský, který se ze všech sil bránil proti Turkům, takže většinu vlády strávil v Uhrách. Proti Turkům se chystala křížová výprava, ve které byla četně zastoupena chudina. Její vůdci, Jiří Dóža a Vavřinec Meszáros vyvolali povstání, které se rozšířilo po Uhrách a zastavil ho až uherský magnát Jan Zápolský. Jiří Dóža byl zajat a brutálně popraven.
Ve 20. letech 16. století se objevily náboženské spory. Část kališníků totiž přijala myšlenky reformace z Německy a začali se označovat jako novoutrakvisté. Kališníci, kteří nechtěli mít s reformací nic společného, si říkali staroutrakvisté a začali se sbližovat s katolíky. To způsobilo napjatou situaci a opět hrozila občanská válka. V této situaci zemřel král Ludvík Jagellonský. V srpnu 1526 bojoval v bitvě u Moháče proti Turkům, byl poražen a na ústupu se utopil.