Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Domenico Zipoli (17. října 1688 - 2. ledna 1726) byl italský barokní skladatel a Jezuita. Bývá připomínán jako nejdokonalejší hudebník mezi jezuitskými misionáři.

Narodil se v italském Pratu, kde získal základní hudební vzdělání. Ve věku 25 let vstoupil do jezuitského řádu. V roce 1707 se pod záštitou Cosima III., velkovévody toskánského, stal žákem varhaníka Giovani Maria Casiniho ve Florencii. O rok později krátce studoval u Alessandra Scarlattiho v Neapoli a nakonec i u Bernarda Pasquinia. V této době vznikly jeho prvotiny San Antonio di Padova (1712) a Santa Caterina, Virgine e martire (1714).

Okolo roku 1715 pracoval jako varhaník v kostele v Římě. Na samém počátku následujícího roku dokončil své nejznámější dílo Sonate d'intavolatura per organo e cimbalo.

Při misi v peruánské Limě udeřilo neznámé infekční onemocnění, kterému Zipoli v jezuitském domě 2. ledna 1726 podlehl.

Domenico Zipoli - Suite in G minor
(Preludio, Corrente, Sarabanda a Giga)

K tomuto autoru mne přivedla moje paní učitelka na klavír na začátku ledna letošního roku. Právě v tu dobu přišel čas zvolit si další přednes a volba padla po dlouhém hledání na barokní skladbu s gotickými rysy - Corrente od Domenica Zipoliho.
Proč jsem si zvolila právě Corrente? Snad možná proto, že ráda poslouchám Nightwish, gothic metal či symfonic metal a Corrente byl nejblíže mé představě. Zkrátka mezi moje oblíbená období baroko příliš nepatří, a mám-li volit nějakou skladbu z let 1600-1750, budu pátrat po dílech, která neoplývají svojí okázalostí, velkolepostí a dalšími podobnými, takřka charakteristickými rysy barokní hudby.

Partitura na dvě strany formátu A4 v sobě ukrývá takřka vše, co klavírista očekává od goticky laděné barokní skladby - zpěvavost, melodičnost, vyvážená rytmická bohatost, barevnost, prostota, nepřílišná velkolepost a monumentálnost, prolínání hlavní melodie v obou rukách, inspirativnost, čistotu... Zkrátka pocity, že Zipoli vytvořil opravdu kvalitní dílo, z něhož čerpalo mnoho dalších autorů a které se navrací ke krásám gotické hudby. Když poté přišla na řadu další volba přednesu, nemohlo zvítězit nic jiného než následovník Correntu, a to Sarabanda. Dále budou na řadě Giga spolu s Preludiem, aby Suita G moll mohla být kompletní.