Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Život Sókrata

Byl synem sochaře a porodní báby. Po otci se vyučil sochařem, ale brzy své řemeslo opustil, protože se cítil být povolán k novému způsobu vyučování. Stal se athénským filozofem a učitelem Platóna.

Sókratovo vyučování

Procházel se athénskými ulicemi, obklopen svými žáky. Jeho vyučování bylo vedeno pouze dialogem, hrou otázek a odpovědí. Začínal zpravidla nevinnými dotazy, jimž dával stále hlubší rozměr, aby rozhovor nakonec dovedl k otázkám typu: "Co je to zdatnost? Jak se dobereme pravdy? Která ústava je nejlepší?"

Tehdy panovalo přesvědčení, že nejlepší ústava je demokratická, tedy ta athénská. Sókratés si ale dovolil přijít s názorem, že stát nemají řídit všichni, nýbrž jen lidé vědoucí, schopní, nejlepší, tj. aristokracie. Tímto názorem se postavil proti základním principům athénské demokracie a byl odsouzen k smrti vypitím jedu za to, že neuznával státem uznávané bohy, za zavádění nových božstev a za kažení mládeže.
Poslední hodiny jeho života vylíčil Platón v dialogu Faidón a v díle Obrana Sókratova.

Sókratés nic písemného nezanechal, a tak se o jeho myšlenkách a názorech dozvídáme pouze z knih jiných autorů, např. Platóna, Xenofóna či Aristofana.

Sókratovské metody

• porodnická metoda - systematické kladení otázek; učitel se ptá, žák odpovídá, což ho nutí dojít k obecnému pojmu a správnému závěru; "porodnické umění" se nazývá maieutika
• antropologický obrat - hlavní je poznání sebe samého, vnější svět ho příliš nezajímá

Známé Sókratovy výroky

"Vím, že nic nevím."
"Poznej sám sebe!

Sókratés věřil, že má v sobě jakýsi vnitřní hlas = daimonion, který ho vede a zdržuje od nesprávného jednání. Díky Sókratovi vstupuje do dějin lidstva autonomní osobnost.