Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Henry Ford se narodil 30. července 1863 na farmě v michiganském Dearbornu rodičům irského původu jako nejstarší z šesti dětí. Přestože od dětství pomáhal na farmě a počítalo se s tím, že ji jednou převezme, sedlačení Henrymu k srdci nepřirostlo. Zato stroje ho přitahovaly; když v deseti letech poprvé uviděl parní mlátičku, hned jej museli naučit její obsluze. V dílně na farmě sestrojil svůj první parní stroj, také byl široko daleko vyhlášeným hodinářem.

Třináctiletého Henryho hluboce zasáhla matčina smrt, najednou ho doma již nic nedrželo ani netěšilo.
"Nikdy jsem to na farmě neměl nijak rád, jediný, koho jsem tam miloval, byla moje matka."
V šestnácti letech opustil Henry farmu, aby se v Detroitu vyučil strojním mechanikem. Posléze pracoval jako strojník u různých firem a dál si neustále kutil svoje.

Nakonec skončil v Edisonově osvětlovací společnosti, při čemž se usilovně věnoval vývoji vlastního samohybu s benzínovým motorem. Výsledkem byla čtyřkolka, motor umístěný na rámu osazeném koly z bicyklu. V šestatřiceti se Henry osamostatnil, první pokus o založení automobilky sice zkrachoval, mezitím však postavil několik závodních vozů. Když pak s jedním z nich porazil v prestižním závodě tehdejšího největšího výrobce automobilů Wintona, otevřela se Henrymu cesta k výrobě vlastních vozů.

Slavnou Ford Motor Company založil ve čtyřiceti, první proslulý "Model T" z ní vyjel o pět let později. Obrovský zájem o laciný a spolehlivý automobil pro každého přiměl Henryho k zavedení sériové výroby na běžících pásech, které odkoukal na jatkách. "Plechová Lízinka", jak se téhle fordce říkalo, se brzy prodávala po tisících, nakonec Henry ovládl polovinu amerického trhu. Éra osobní automobilové dopravy byla zahájena.

Dělníci ovšem pracovali, až se z nich kouřilo. Jestliže jinde vyrobil dělník ročně pět aut, u Henryho jich udělal dvacet. Pásová výroba vyvolávala i kritiku, označovali ji za novodobé otroctví, v němž se z lidí stávají mechanické stroje. Také dva a půl dolaru za devět hodin práce bylo hodně málo, Henry zpočátku zaměstnával většinou cizince, ale to nebylo řešení. Nakonec nastolil napohled bláznivý kurz, zvýšil mzdu na pět dolarů za osm hodin, zavedl prémiové podíly na zisku, podnikovou lékařskou péči a další výhody. Vyplatilo se to. Spokojení dělníci byli firmě zcela oddáni a zisky se zvýšily. Tuhle metodu převzali později i významní průmyslníci, jako byl např. Baťa.

Do "Lízinky", které bylo vyrobeno patnáct milionů kusů, byl Henry tak poblázněný, že ho to málem přivedlo ke krachu. Zatímco jiné automobilky modernizovaly, on to dlouho ignoroval a stále vyráběl auto na kliku. Až když poptávka klesla natolik, že musel polovinu fabriky zavřít, vymyslel nový model, čímž se opět dostal nahoru. Henry Ford se definitivně stal trvalým symbolem amerického úspěchu, v Dearbornu postavil největší průmyslový komplex světa, investoval do moderních technologií, k sedmdesátinám si nadělil první osmiválec.

Jasný obraz úspěšného "self-made mana" měl však i stinné stránky. Ve svých novinách hlásal Henry nesmiřitelný antisemitismus a na toto téma napsal i knihu, jež se moc líbila Hitlerovi. Henryho berlínská filiálka zásobovala wehrmacht spolehlivými nákladními vozy, za což mu Hitler poslal vyznamenání s osobním blahopřáním, a americký kongres dokonce Henryho Forda vyšetřoval za údajnou finanční pomoc při vstupu Hitlera do politiky, nic mu však nedokázali...

Henry Ford zemřel 7. dubna 1947 v Dearbornu na krvácení do mozku. Automobilová éra trvá dodnes, značka Ford je známa po celém světe, leč kdo ví, jak se lidé budou na Henryho dívat, až tato éra pomine.