Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

1. Úvod

2. Zánik domu Usherů

2.1. Věcný obsah
2.1.1 Literární látka a téma
2.1.2. Fabule
2.1.3. Syžet
2.1.4. Charakteristika literárních hrdinů
2.1.5. Motivy a detaily
2.2. Ideový obsah
2.2.1. Idea
2.2.2. Autorský postoj
2.2.3. Dobová zakotvenost
2.3. Forma

3. Usher II

3.1. Věcný obsah
3.1.1. Literární látka a téma
3.1.2. Fabule
3.1.3. Syžet
3.1.4. Charakteristika literárních hrdinů
3.1.5. Motivy a detaily
3.2. Ideový obsah
3.2.1. Idea
3.2.2. Autorský postoj
3.2.3. Dobová zakotvenost
3.3. Forma

4. Vzájemný vztah

4.1. Věcný obsah
4.1.1. Srovnání literárních témat
4.1.2. Srovnání motivů
4.1.3. Provázanost děl
4.2. Ideový obsah
4.2.1. Srovnání poselství a provázanost děl
4.3. Kvalita děl

5. Závěr

Úvod

V práci, kterou nyní držíte v ruce, bych se chtěl pokusit rozebrat povídky Zánik domu Usherů, jejímž autorem je Edgar Allan Poe a Usher II, kterou napsal Raymond Douglas Bradbury. Rozebrat bych chtěl racionální, smyslovou a emocionální oblast každé z nich a nakonec je vzájemně porovnat.

Věcný obsah

Vliv prostředí, ve kterém člověk žije, je literární látka tohoto díla. Literárním tématem je podmanivá síla a neblahý vliv ponurého, starého, až strašidelného domu na zdraví fyzické a hlavně psychické nejen Ushera.

Roderick Usher píše svému příteli z dětství a žádá, aby ho přijel navštívit, protože se delší dobu necítí dobře. Ten přijede a vyděsí se: Okolí domu je chmurné a skličující a dům je neudržovaný, plesnivý a má trhlinu. Usher je mrtvolně bledý, kostnatý a bojí se strachu, světla, zvuků a dalších věcí. Přes pokoj, ve kterém sedí, jednou projde lady Madeline. Je apatická a nese se jako duch. Skličující atmosféra domu pomalu začíná působit i na Usherova přítele. Již pološílený Usher pohřbí skoro mrtvou lady Madeline. Potom si čtou knihu Šílený Trist. U četby však odněkud slyší zvuky popisované v knize. Usher se náhle postaví a řekne, že lady Madeline ještě nebyla mrtvá, když ji nesli do hrobky. Ty zvuky prý dělala Madeline, když se dostávala z rakve a přes dveře. Jen to dořekne, otevřou se dveře a v nich stojí Madeline. Je zkrvavená a potrhaná. V posledním záchvatu strhne mrtvého Ushera k zemi. Jeho přítel nečeká a jede pryč. Trhlina se rozšíří a dům se zbortí.

Děj je řazen chronologicky a odehrává se v sídle rodu Usherů někde v Anglii. Vypráví ho Usherův přítel ze svého pohledu - ich-forma.

Hlavní postavou je zřejmě Roderick Usher - zve přítele, pohřbívá lady Madeline a píše se o něm nejvíce. Je plný strachu, děsí ho každý zvuk, má hrůzu ze světla, je rozpolcený a nedůsledný, stále se snaží překonat chvění z nesmírné úzkosti a hrůzy. Jeho chování je proměnlivé, chvíli se chová bujaře, chvíli sklesle. Lady Madeline, sestra a žena Ushera, je netečná a nevšímavá, jen prázdně civí před sebe nebo se "vznáší" po domě. Vypravěč, dávný Usherův přítel z dětství, přijel, aby ho pohladil na mysli, popovídal si s ním a vyslechl jeho problémy. V průběhu ale i on začíná dostávat strach pramenící z neznáma.

Motivy, které se nejvíce objevují, jsou strach, ponurost, smrt, nemoc, šílenost, šedivost. Jsou to motivy spíše popisné, které přibližují atmosféru domu. Detailů autor použil opravdu mnoho. Popisují, jak přesně vypadá dům, okolí, stěny, stropy, nábytek nebo Usher. Kupříkladu mrtvolně bledá pleť, oči velké, průzračné, nesrovnatelně třpytné nebo řezby na stropech, chmurné čalouny na stěnách, ebenová čerň, podlahy, fantasmagorické heraldické trofeje, jež se při každém kroku rozřinčely... Díky detailům je povídka nejen mnohem delší, ale také zajímavější a mnohem lépe dokáže čtenáře vtáhnout do ponuré atmosféry a vyvolat v něm i pocity strachu.

Autorovým záměrem bylo nejspíš popsat hrůzu a temnotu domu a ukázat, jak působí na lidi, jakou to v nich vyvolává náladu a pocity, a jaké následky musí mít delší pobyt. Snaží se ve čtenáři zanechat nějaký emocionální zážitek.

Dílo je určitě subjektivní, nejedná se o žádný odborný výklad, vysvětlující psychologické pochody, ale spíš o výsledek autorovy snahy o uvolnění svých emocí; je to dílo jeho múzy. Řekl bych také, že je idylické, protože takový dům neexistuje, je to takový ideální případ stresujícího prostředí. A je jednoznačně tragické, hlavní hrdina včetně několika dalších lidí na konci zemřou. Rozhodně se u čtení příliš nezasmějeme.

Myslím si, že nám dílo má co říci i dnes, je stále aktuální a vždy bude. Strach, psychické nemoci a zvrácenost zřejmě časem nevymizí, spíš naopak.

Text je psán spisovnou češtinou. Autor formuluje emoce, které hrdinové prožívají pomocí alegorií. Z detailů, kterých je tu opravdu mnoho, stálých motivů i děje lze vyvodit, že se jedná o hororovou povídku.

Věcný obsah

Literární látkou i literárním tématem je pomsta milovníků nadpřirozena, knih a filmů těm, kdo je o všechny jejich slasti připravili.

Dějový základ: Lidé začnou prosazovat myšlenky, že se člověk musí postavit tváří v tvář skutečnosti a vše, co jí neodpovídá, musí pryč. Časem na to vydají i zákon. Všechny filmy a knihy s pohádkami, horory, fantasy a sci-fi musí být zničeny. Pan Stendahl má v podzemí ilegální knihovnu, kterou mu však také spálí. A Pikes je milovníkem filmů. Také mu je všechny zničí. Tito dva se dají dohromady a několik let vymýšlí plány pomsty. Potom nechají na Marsu postavit "Dům Usherů", přesně podle Poeovy povídky. Když přiletí Garrett z Ústavu pro výzkum morálních podmínek a oznámí, že za chvíli přijedou dům zbourat, nechá ho Stendahl zabít robotickou opicí a místo něj pošle zpátky robotického Garretta, jenž dostane za úkol demolici pozdržet. Potom přiletí pozvaní hosté - všichni ti, kteří se nejvíce zasloužili o zničení jeho knih. Přijede nyní i skutečný Garrett; první byl totiž robot. Nechá je postupně zabít tak, jak umíraly postavy v povídkách Edgara Allana Poea. Jejich robotičtí dvojníci jen přihlížejí. Garretta si Stendahl nechá jako posledního. Kdyby Garrett znal literaturu, kterou nechal spálit, bylo by mu jasné, co Stendahl zamýšlí s ním. Jenže ji nezná a na svou smrt je zvědavý. Stendahl mu nasadí pouta a oznámí, že umírali skuteční lidé, a ne roboti, jak si myslel. Potom ho zazdí zaživa. S Pikesem uprchnou vrtulníkem a za nimi se dům rozlomí v půli a zbortí.

Povídka začíná úryvkem ze Zániku domu Usherů a potom skočí do děje. Dozvídáme se, že si nějaký pan Stendahl nechal na Marsu v roce 2005 postavit dům. Proč to udělal, se dozvídáme z jeho vzpomínek, které líčí v rozhovoru. Dál už je děj řazen chronologicky. Je napsán z pohledu třetí osoby; vypravěče. Ten je personální a popisuje myšlenky pouze Stendahlovy.

Hlavní postavou je Stendahl. Je to milovník literatury a to, že mu spálili knihovnu, ho bolestně zasáhlo. Potom už nežije ničím jiným než plánováním pomsty. Pikes na tom je obdobně, a proto Stendahlovi s jeho plány ochotně pomáhá. Kdežto Garrett a všichni ostatní jsou ubozí materialisté, kteří Stendahlovi, Pikesovi a všem jim podobným nerozumí. Ani se o to nesnaží.

Nejčastějšími motivy jsou robot, raketa, měděná kostra nebo smrt. Z nich je jasné, že se jedná o futuristickou povídku. Detaily se v povídce nevyskytují, je jednoznačně dějová, a to, jak co vypadalo, se můžeme dozvědět pouze z dialogů.

Autor kritizuje společnost; je zaměstnaná a pro to, co neexistuje, není vidět a není vědecky dokázáno, nemá pochopení ani místo. Proto se toho musí zbavit. Je to kritika totality a nesmyslných zákonů.

Autorův postoj je: objektivní - nezaujatě popisuje příběh a do díla nevkládá kus sama sebe a svoje pocity; satirický, protože autor odmítá a kritizuje společnost; a tragický, protože padlo něco, čeho si váží. Nedokonalosti záporných postav nejsou ničím, co bychom prostě přešli, ale tím hlavním tématem.

Myslím si, že dílo není až zase tak aktuální, hlavně proto, že zobrazuje představu daleké budoucnosti - roku 2005. Je však tak staré, že rok 2005 už prostě byl a my víme, že Bradbury nás tak trochu přecenil. (Země na tom není až zas tak špatně a lidé tak dobře, aby létali na Mars.)

Text je psán spisovnou češtinou a vyskytují se zde expresivní a vulgární slova. Díky personálnímu vypravěči se můžeme ztotožnit se Stendahlem. Podle motivů (rakety, roboti) a podle toho, že se vše odehrává v budoucnosti, můžeme usoudit, že se jedná o psychologickou hororovou science-fiction povídku.

Věcný obsah

Postavme vedle sebe témata "špatné působení domu na člověka" a "pomsta těm, kdo ublížili". V obou případech se probíhá destruktivní děj, v tom se tedy shodují. V prvním případě ale za pohromu může dům, prostředí a v druhém konkrétní člověk, jenž má všechno dobře naplánované.

Dalo by se říct, že první povídka má takový svůj vlastní svět. Naopak ve druhé mluví postavy o skutečnosti - o jiném díle v naší realitě. V první se autor může zaměřit na vylíčení onoho prostředí a nechat původ, podstatu a příčiny toho, co se děje neosvětlené záměrně. Naopak ve druhé je potřeba pro její autentičnost vysvětlit, jak je možné, aby se takové věci děly. Tomu odpovídají i motivy (strach, ponurý, smrt, šedivý versus raketa, robot).

Bradbury použil dílo Poea jako motiv ve své povídce. Stendahl miloval Zánik domu Usherů a ten dům nechal postavit jako součást plánu pomsty, pro vydráždění a přilákání Garretta a pro efekt. Je to vlastně povídka v povídce.

Druhá povídka není variací první povídky pouze v kulisách, nýbrž využívá to strašidelné prostředí k novému tématu: pomsta. Zatímco cílem té první byla spíš kritika prostředí, druhá je namířena proti lidem. Proti nechápavým barbarům a totalitnímu režimu.

Dle mého názoru je Zánik domu Usherů mnohem působivější dílo díky své nepomíjitelnosti. Usher II je svým způsobem originální, ale přece jen se opakuje - dům Usherů již zde jednou byl v plné své kráse jako vynikající a dokonalé dílo a jakýkoli pokus o jinou variantu nemůže být povedenější.

Díky této práci jsem mohl podrobněji zkoumat a hlouběji přemýšlet o poselství obou povídek a uvědomit si tak, o čem ve skutečnosti jsou a objevit věci, které nejsou na první pohled zřejmé. Nelze však napsat práci, jež by byla naprosto přesná a kompletně zahrnovala vše, co se dá z uměleckého díla vyčíst a usoudit, neboť umělecké dílo stejně tak jako její autor je bezednou studnou. A každý člověk je jiný a každý chápe osobnost svoji i toho druhého úplně jinak. Proto se s mými názory nemusíte ztotožňovat, ale zkuste, prosím, je i svým způsobem pochopit.