Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jan Nepomuk Neumann se narodil 28. března 1811 v jihočeských Prachaticích, v domě čp.129, jako třetí dítě v rodině punčocháře Filipa Neumanna, který byl německého původu. Téhož dne byl pokřtěn ve farním kostele sv. Jakuba Staršího v Prachaticích. Dětství prožíval ve svém rodném městě, docházel do zdejší městské školy. Již od raného věku se projevoval jako velmi nadaný a hloubavý. Po dokončení městské školy se přestěhoval v roce 1823 do piaristického gymnázia v Českých Budějovicích. Zde se zajímal především o latinu a řečtinu, soukromě se pak učil česky, neboť u nich doma se mluvilo tehdy pouze německy. Zajímaly ho také přírodní vědy. Po maturitě roku 1831 chtěl vstoupit do semináře v Českých Budějovicích. Z devadesáti přihlášených kandidátů však přijímali jen dvacet. Uvědomil si, že bez protekce nemůže o přípravě na kněžství uvažovat, podal si proto přihlášku na medicínu. Vyslyšel ale i prosbu své matky a nakonec podal přihlášku i do semináře. Byl přijat a dodnes je jeho přijetí do semináře zahaleno tajemstvím. První ročník teologie ukončil s vyznamenáním.
V té době si přečetl u svého přítele časopis Annale Leopoldinae. Našel v něm články kněze Frederika Baragi, apoštola Indiánů ve státě Michigen a Wisconsin. Velmi ho tyto články oslovily, předsevzal si, že se stane misionářem v zámoří. Musel se proto začít učit i angličtinu, v Českých Budějovicích ale tato možnost nebyla. Přestěhoval se proto do Prahy, kde dodělal třetí a čtvrtý ročník teologie. Velkou podporu v jeho plánech mu poskytoval jeho duchovní přítel, budějovický farář Hermann Dichtl. Tato pomoc se ukázala velmi potřebnou ve chvíli, kdy se po ukončení studia teologie dozvěděl, že nebude vysvěcen na kněze. Kněžích bylo totiž mnoho a biskup vydal nařízení, že vysvětí jen tolik kněží, kolik se jich bude moci uplatnit jako soukromých kaplanů v šlechtických rodinách. Naštěstí filadelfský biskup Francis Kenrick sháněl kněze a bohoslovce pro práci mezi emigranty v USA. Nadace ale byla ochotna vyslat a financovat jen dva kandidáty, které doporučí biskup.
Jan Neumann se rozhodl do USA odcestovat bez doporučení, neboť věděl, že by ho stěží získal. Matka i sestry přijaly tuto zprávu s pláčem a velkou bolestí, i otce těžko přesvědčoval o svém rozhodnutí. Proto 8. února 1836 bez rozloučení odjel do Českých Budějovic a odtud se vydal na nový kontinent. Do Ameriky přijel Jan Neumann v děravých botách a poničeném oděvu s jedním dolarem v kapse. Jeho první starostí bylo najít katolický kostel. Dostal se do budovy biskupské rezidence u katedrály sv.Patrika. Zde ho srdečně přijal biskup Jean Dubios.
Podjáhenské svěcení přijal Jan Neumann 19. června 1836 a za pět dnů se stal jáhnem. Biskup ho pověřil prací na rozsáhlém území v okolí Buffala. Toto misijní území skýtalo mnoho nebezpečí. Žilo tu asi 300 německých rodin, přes 100 francouzkých rodin a několik desítek irských rodin. Životní podmínky však byly velmi těžké a lidé tu spíše živořili. Dne 19. července 1836 tu sloužil Jan Neumann první svou mši svatou pro pár věřících v kostelíku bez střechy a oken. Zasadil se proto o dokončení stavby kostela, potom i stavby škol.
Roku 1838 přesídlil do North Bushe. Zde si oblíbil zvláště Indiány, nazýval je chudými dětmi přírody. Indiáni si jeho práce vážili.
Jana Neumanna stále ale provázela myšlenka vstoupit do Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele. Nakonec 4. září 1840 napsal dopis příteli P.Prostovi, kde prosí o přijetí. Bylo mu vyhověno, 16. ledna 1842 složil řeholní sliby jako první redemptorista na americkém kontinentě.
Prvním působištěm redemptoristy Jana Neumanna se stalo Baltimore. Organizoval stavbu baziliky sv.Alfonse, věnoval se pastorační činnosti. V březnu 1844 byl přeložen do Pittsburghu, kde se stal představeným. Oživil svůj zájem o vědu a psal teologické články.
O slavnosti sv.Josefa, dne 19. března 1852, odevzdal biskup Francis Kenrick Neumannovi papežskou bulu, v níž stálo, že Jan Neumann byl jmenován filadelfským biskupem. Biskupské svěcení se konalo v neděli 28. března v bazilice sv. Alfonse v Baltimore za účasti několika biskupů, mnoha řeholníků a velkého davu věřících. Jan Neumann ten den slavil své 41. narozeniny.
Po vysvěcení konal mnoho záslužné práce. Navštěvoval kostely, farní školy, nemocnice, sirotčince i řeholní instituty. Založil Diecézní centrum výchovy, pro katolickou výchovu dětí a mládeže. Roku 1856 se zúčastnil v Římě vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí Panny Marie a při této slavnosti asistoval papeži. Na zpáteční cestě se podíval i do rodných Prachatic, kde se setkal se svým starým otcem. V Praze byl přijat excísařem Ferdinandem Dobrotivým.
Zemřel při srdečním záchvatu na ulici ve Filadelfii dne 5. ledna 1860.
Roku 1921 potvrdil papež Benedikt XV. hrdinskost ctností biskupa Neumanna.
Blahořečení se však uskutečnilo až během II. vatikánského koncilu 11. října 1963.
Svatořečen byl biskup Neumann Pavlem VI. dne 19. června 1977.
Jan Neumann se vždy snažil o jednotu mezi lidmi, kteří pocházeli z různých koutů světa. Mírně, ale systematicky odsuzoval projevy rasové separace. Sjednocoval liturgické předpisy na území celé diecéze, celý svůj život zasvětil věřícím, věnoval se hlavně chudým lidem.
V České republice slavíme svátek sv. Jana Neumanna 19. června, ve světě pak je slaven 5. ledna.