Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Z iniciativy rektora jezuitské university Františka Retze byla roku 1722 dostavěna padesát metrů vysoká Astronomická věž Klementina, kterou zdobí socha Atlanta držícího nebeskou klenbu. Zdi Astronomické věže zdobilo též několik slunečních hodin. Astronomickými a meteorologickými přístroji začala být věž vybavována až od poloviny 18. století zásluhou fyzika, astronoma a též matematika období českého osvícenství, Josefa Steplinga.
V současnosti již ve věži nejsou žádné původní astronomické přístroje, celý prostor byl ale v roce 2000 zrekonstruován, vybaven dobovými měřícími přístroji a zpřístupněn veřejnosti. Před vstupem do Astronomické věže dnes najdeme také památník Josefa Steplinga, který se tehdy stal prvním ředitelem hvězdárny.
V objektu Klementina se nyní nachází nejstarší pražská meteorologická stanice. Pravidelná meteorologická měření na této klementinské hvězdárně byla zahájena už v roce 1752. Samostatná měření teploty a tlaku vzduchu jsou však do roku 1774 značně neúplná. Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775.
Od 1. ledna 1775 začíná velmi kvalitní řada měření teploty a tlaku vzduchu, probíhá dvakrát denně. Dne 1. května 1804 se přidaly ke sledování i záznamy o atmosférických srážkách. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové budce naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina. Tu se koná měření teploty a vlhkosti vzduchu. Měření srážek a slunečního svitu se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny.
Původně probíhalo měření teploty vzduchu dvakrát denně, ráno při východu Slunce a odpoledne kolem 15. hodiny. Od roku 1800 do konce roku 1839 byla prováděna pozorování a měření každé dvě hodiny, počínaje východem Slunce až do 22 hodin. Na konci 19. století se pozorovalo a měřilo jen třikrát denně, v 7, 14 a 21 hodin. V tuto dobu probíhá měření i dnes.
Ačkoli jsou tato měření ovlivněna a zkreslena kvůli poloze budovy v samotném středu Prahy, díky dvě stě padesáti čtyřleté tradici představují světově významný zdroj informací o stavu počasí. Více než dvěstěletá poměrně přesná a ucelená měření teploty v pražském Klementinu patří k nejdelším v Evropě a svou dobrou kvalitou a délkou jsou vhodná pro zjišťování dlouhodobých klimatických změn.

Pro představu, jak dlouhá je doba sledování měření teploty a dalších meteorologických hodnot, uvádím níže některé příklady:

POUŽITÉ ZDROJE:

http://www.chmu.cz/meteo/ok/klemintro.html
http://www.chmu.cz/meteo/ok/klemhist.html
Encyklopedie Svět vědy a techniky (více autorů)