Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Při získávání specifické imunity se u člověka vyvíjejí příznaky nemoci. Avšak některým infekcím lze předcházet umělým navozením získané imunity. Toho se dosahuje pomocí podání očkovací látky vyrobené z mrtvých nebo oslabených mikroorganismů, které již nemohou vyvolat chorobu. Pokud je vakcína vpravena do kůže nebo krevního oběhu (nebo spolknuta jako u vakcíny proti dětské obrně), stimuluje lymfocyty B k tvorbě protilátek, ale nezpůsobí žádné zvláštní příznaky choroby. Je-li poté tělo napadeno skutečnými choroboplodnými mikroorganismy, je už chráněno před rozvojem infekce, neboť jeho paměťové buňky začnou hned tvořit protilátky. Někdy je nutné opakovat očkování s určitým časovým odstupem, aby byla zjištěna dostatečně aktivní imunita. Existují už i očkovací látky proti mnoha dříve nebezpečným chorobám, například dětské obrně, spalničkám a záškrtu. Očkovací programy pro děti vymýtily většinu dětských chorob, proti kterým chrání i v dospělosti. Očkování je vhodné i pro ty, kdo cestují do exotických zemí, kde by pro ně mohly být smrtelné choroby, s nimiž se dosud nesetkali.

Někdy může injekce protilátky (sérum) z jiného zdroje zachránit tělo, do něhož je vpravena, aniž ovšem stimuluje imunitní systém. Tomuto postupu se říká pasivní očkování a používá se k okamžité ochraně, pokud by nemoc mohla pacienta zabít ještě před tím, než by se rozvinula jeho aktivní imunita. Příkladem je gama globulin podávaný proti žloutence typu A, antitoxin proti tetanu a injekce proti vzteklině.