Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pro svůj referát jsem si vybrala díla od Boženy Němcové. Pokusím se srovnat a přiblížit Vám dvě její povídky a to povídku PAN UČITEL a DIVÁ BÁRA.
Obě povídky mají společné prostředí, odehrávají se na venkově v době minulého století.
Dalším jejich společným rysem je pojetí hlavní postavy, hrdiny, kterým je dobrý, milující člověk, schopný obětovat se pro ostatní a navíc citově bohatý. Obě povídky mají tohoto hrdinu už v názvu. Je to pan učitel, který byl na děti hodný, vyprávěl jim pověsti, ukazoval různá vycpaná zvířata a často je bral do přírody. Není divu, že ho děti milovaly, rády se učily a těšily se díky němu do školy. A co Divá Bára? Ta je možná ještě větší hrdinkou, neboť od narození překonává nesnadné životní překážky. Narodila se jako poloviční sirotek, matka, která zemřela při jejím porodu, byla považována za velkou hříšnici. Navíc se o Báře tvrdí, že je dítě Polednice a téměř nikdo jí neřekne jinak než Divá Bára. Myslíte si, že Bára vyrůstala v dobrém prostředí? Já tedy ne. I přes záporné prostředí byla milá, ochotná a pomáhala svému otci. Až na pár jejích kamarádek ji však neměl nikdo rád.
Myslím, že záměrem Boženy Němcové bylo poukázat na vzdor, výchovu, vstřícnost a pochopení. Z těchto možností je pro každou povídku charakterizující minimálně jedna. U Pana učitele je to pochopitelně výchova, vždyť se každý den pilně snažil předat svým žákům to nejlepší ze sebe. Dále i pochopení, a to když se snažil svým žákům přiblížit, co bude úkolem jejich generace. O tom, že ho žáci pochopili, je jasný důkaz na konci knížky, kde se Běluška vrací do vsi, kde navštěvovala školu, a vše co bylo špatné nebo rozbité je spravené a napravené. Též si myslím, že pochopení hraje roli i v povídce Divá Bára. Vždyť Bára se přeci pořád snažila o to, aby ostatní pochopili, že ona nemůže za to, jaká byla její matka a že podle tohoto nemůžou soudit ji. Ovšem určitě dominující je zde vstřícnost, které se jí od vesničanů nedostávalo, i když ona se vůči nim vstřícná snažila být. V této povídce se projevuje i touha Boženy Němcové po spravedlivé a rovnocenné společnosti, čehož nakonec docílí, protože Bára se provdá za mladého myslivce a je mezi ostatní přijata. Povídka Pan učitel už tak šťastně nekončí. Na konci povídky je čtenářům jistě líto, že pan učitel umírá. Útěchou jim může být leda to, že jeho žáci na něho vzpomínají jako na dobrého člověka a chtějí být jako on, tudíž se pokoušejí o nápravu společnosti.
Obě povídky - i přes to, že je u nich potlačena dějovost - jsou velmi pěkné, čtivé a všem doporučuji si je přečíst.