Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kampaň o "zaručeně" šlechtickém původu Boženy Němcové byla zahájena v letech 1987–88 v novinách a časopisech PaeDr. Helenou Sobotkovou. Poprvé byla hypotéza H. Sobotkové "Nové poznatky o původy Boženy Němcové" uveřejněna v roce 1988 spíš pro odbornou veřejnost v Margináliích, ve sborníku vydaném Památníkem národního písemnictví v Praze k 80. výročí Spolku Českých bibliofilů, širší veřejnosti byla určena až publikace "Tajemství Barunky Panklové" vydaná v roce 1991 nakladatelstvím Horizont.
Jiným směrem se vydal spisovatel literatury faktu PhDr. Miroslav Ivanov. Po celou dobu zpochybňoval svými články hypotézu Heleny Sobotkové o dřívějším narození B. Němcové i to, že je dcerou vévodkyně Dorothey Zaháňské a hraběte Karla Clam-Martinice. Své názory shrnul v roce 1992 v Knížce "Zahrada paní Betty (později Boženy N.)" v nakladatelství Panorama.
S hypotézou H. Sobotkové nesouhlasí ani PhDr. Josef Polák, dlouholetý vysokoškolský učitel dějin české literatury 19.století. Vyjádřil to v knížce "Tři kapitoly o životě Barunky Panklové (Boženy Němcové)" vydané v roce 1992 u Tomáše Houšky v Praze.
Autoři prvních životopisů B. Němcové se rodopisným otázkám buď zcela vyhýbali, nebo hledali vysvětlení v autorčině díle, především Babičce.
Teprve ve "Sborníku o životě a díle Boženy Němcové" vydaném v roce 1912 péčí Učitelské jednoty Komenský v Náchodě uveřejnil redaktor sborníku Václav Černý v závěrečné kapitole "Doklady životopisné a literární" zápisy z matrik v České Skalici, spisovatelčin křestní zápis z Vídně a doklady o existenci Magdaleny Novotné (babičky B. N.) a jejích dětí z Kladska. Václav Černý však přečetl kladské matriky nepozorně a přehlédl zápisy o narození a úmrtí dalších dětí manželů Novotných, a proto došlo k mnohým omylům při určování opravdové matky Boženy Němcové.
Někteří badatelé se i nadále drželi literárního zpracování v Babičce a správně pokládali nejmladší dceru manželů Novotných Johanu Barboru Terezii narozenou 5.10.1805 za Barunčinu tetu Johanku. O Johaně Magdaleně Františce narozené 1.1.1803 byli přesvědčeni, že zemřela 14 dní po narození a byla pohřbena pod jménem Anna. Narození matky Boženy Němcové TEREZIE předpokládali v letech 1794-99.
Převládl však jiný názor: Barbora Novotná, pozdější spisovatelka Božena Němcová, se narodila 4.2.1820 ve Vídni čtrnáctileté svobodné matce Johaně Barboře Terezii narozené 5.10.1805 v Kladsku. Tuto domněnku vyslovil poprvé v roce 1915 v Herbenově Novině Zdeněk Záhoř, manžel spisovatelčiny vnučky Marie Záhořové – Němcové. Tuto domněnku podpořili v různých drobných obměnách například Václav Tille, Zdeněk Nejedlý, Josef Lelek a především Miroslav Novotný. Protože v křestním zápise Barbory Novotné nebylo uvedeno jméno otce, není se možno divit ani těm, kteří v Boženě Němcové hledali dítě cizí šlechty.
Roku 1932 objevil Jan Konečný v Zaháni úmrtní list skutečné matky Boženy Němcové, Terezie Panklové. Podle zaháňské matriky zemřela 4.12.1863 ve věku 63 let 5 měsíců a 7 dní. Jan Konečný proto vystoupil proti domněnce o čtrnáctileté matce Boženy Němcové, protože pokud byl zápis v úmrtním listě byl správný, Terezii Novotné by v době narození B. Němcové bylo 20 let a podle Konečného by se tedy narodila 27.6.1800.
Teprve sedmdesátá léta přinesla rozluštění těchto záhad. V červenci roku 1970 nalezl Adolf Irmann ve vídeňském archivu zápis o projednání pozůstalosti při úmrtí Magdaleny Novotné. Obsahoval jména i věkové údaje dětí, které matku přežily, synů Kašpara a Josefa a dvou dcer: nejmladší z dětí, otcova pohrobka Johany Barbory Terezie, provdané Fräntzlové, a starší Marie Magdaleny Terezie, Provdané Panklové, která se podle zápisu narodila 10.11.1797. Tato Terezie Novotná, provdaná Panklová, jen nejpravděpodobněji matkou Boženy Němcové.