Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V dnešní pokrokové době, kdy se podstatně zlepšily mechanické vlastnosti skel, prožívá sklo a podobné materiály doslova boom. Tyto skla dokážou v létě pohltit sluneční paprsky a v zimě je nepropustit dovnitř budovy, takže je tímto způsobem zateplená. Proto skel všude přibývá, a to nejen v městských zástavbách, ale i v krajině, daleko od lidských obydlí.

Ještě nedávno se o tom, že sklo je tichým zabijákem ptáků, moc nemluvilo, a možná že se o tom také dost zatím nemluví. Velikost tohoto problému je tak značná, že snad každý z nás už se s tímto problémem setkal osobně, a přitom stačí tak málo. Na území České republiky neexistuje žádná střední ani vysoká škola technického zaměření, která by své studenty - budoucí návrháře těchto skleněných zabijáků - poučila. Chybí rovněž jakýkoliv přehled materiálů, který by bezpečí ptáků zohledňoval, žádné normy, žádné vyhlášky...
Úhyny ptáků se pak řeší, až nastane zoufalá situace, a to dodatečně a velice provizorně.
Základním kamenem a posláním je však naše zodpovědnost vůči životnímu prostředí, které si stále více přivlastňujeme.

Proč vůbec ptáci narážejí do skleněných ploch?

Prakticky mohou být všechny skleněné plochy ptákům nebezpečné, záleží na jejich úpravě povrchu a umístění - rozlišujeme tedy dva druhy: zrcadlící se reflexní výplně, které věrně odráží své okolí (tedy především stromy, keře a oblohu), do něhož se ptáci snaží proniknout, ale narazí; a pak jsou zde čiré, transparentní výplně, jež jsou za normálních světelných podmínek pro ptactvo jen těžko viditelné.
POZOR, i čirá výplň se může chovat jako reflexní (pod daným úhlem dopadu světla).

Za rizikové stavby, které jsou pro ptáky nebezpečné, se považují plochy větší než 1 m² vzdálené do 30 m od souvislé zeleně ve výšce do 30 m nad zemí (protihlukové stěny, zábradlí teras, skleníky, okna domů nebo zimní zahrady).

Jak skla proti nárazům zabezpečit?

Nejlepší je, když stavba teprve vzniká v ruce projektanta a je tudíž na tento problém myšleno předem (umístění oken vůči zeleni, žaluzie, pergoly ochranné prvky, výběr skel a detaily...).
U rodinných domů je dostupnost oken a prosklených ploch/překážek docela v pořádku. Základem pro všechny je však na nebezpečnou plochu jakkoliv upozornit - žaluzie, pergola, závěsy, záclony... Pokud takové možnosti nejsou, je nejlepší použít z vnější strany skel polep, například UV nálepky, které lidské oko téměř nevidí, zatímco ptáci ano. Pro všechny nálepky tedy platí, že vzdálenost mezi nálepkami nesmí být větší nežli 10 cm.

U administrativních a veřejných budov, tedy takových těch větších, je rovněž důležité prvotní plánování projektantem: zešikmení stěn obvodového pláště, venkovní žaluzie, vhodné vnitřní i venkovní osvětlení, výběr matných, potištěných nebo tónovaných skel atp. Na budovách, které již stojí, patří k nejúčinnějším polep, který mívá životnost až 10 let.

Jak se pozná pták po nárazu do skla a co s ním dál?

Po nárazu zůstává na ploše skla otisk části ptačího těla, tzv. "mastný flek". Srážka s rizikovou plochou končí většinou úhynem na místě - nejčastěji jsou to vnitřní krvácení a otřes mozku. Pták po silnějším nárazu je apatický a načepýřený, vrávorá a ztrácí rovnováhu, zavírá oči... Pokud se takové známky poranění u ptáka projevují, je třeba jej umístit na suché, stinné a klidné místo a kontaktovat místní záchrannou stanici živočichů, při delším čekání na předání je možno podávat po kapkách vodu tak, aby se nedostala do nozder. Úhyn ptáků a její databázi provozuje Ornitologická společnost, je užitečné toto hlásit také České inspekci životního prostředí, která může nařídit opatření pro zabezpečení krizových ploch.

Motto na závěr: VIDĚT ZNAMENÁ PŘEŽÍT!