Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Roald Amundsen, celým jménem Roald Engelbregt Gravning Amundsen, se narodil 16. července 1872 v norském Borge jako 4. syn do rodiny norských majitelů lodí a kapitánů. Jeho matka ho držela mimo námořní průmysl a přála si, aby se stal doktorem. Její přání se jí snažil plnit až do svých jednadvaceti let, kdy jeho maminka zemřela...

Rok nato vstoupil do námořnictva.
Celou jeho životní dráhu ovlivnil Fridtjof Nansen (1861-1930), jenž přešel v roce 1888 Grónsko, a také Amundsenova učňovská plavba na lodi Belgica pod vedením belgického kapitána Adriena de Gerlacheho (Belgian Antarctic Expedition, 1897-1899). Belgica měla mezinárodní posádku a Amundsen zde měl hodnost prvního důstojníka.
Po návratu z této plavby se přesouvá do Hamburku, kde se věnuje studiu mořeplavectví.

Stále silněji uvažuje o své vlastní expedici, a tak neváhá zakoupit starou plachetnici. V roce 1903 vyplul z Osla se sedmičlennou posádkou na průzkum arktických průlivů. Během této expedice se setkává s českým badatelem Welzlem.
Následně Amundsen začíná uvažovat o dobytí severního pólu, než se mu však podaří zrealizovat svoji myšlenku, předstihnou ho Američané Peary a Cook. Zaměří se tedy na opačný pól.

19. října 1911 se tak na druhý pokus vydává ze základního tábora se svými společníky na jižní pól. Tam dorazí vůbec jako první člověk po skoro dvou měsících (14. 12. 1911). Během své výpravy objevuje až 4500 metrů vysoké pohoří, které pojmenuje jako pohoří královny Maud.
Nutno však podotknout, že již ve své době byl Amundsen silně kritizován za způsob, jakým pólu dosáhl. Během cesty totiž zabíjeli tažné psy, kteří sloužili jako žrádlo pro zbývající psy.

Nebyl by to ale Amundsen, aby se spokojil s dosaženými cíli. Začal se poohlížet po dalších. Po skončení plavby v Severním ledovém oceánu se začal zabývat myšlenkou přeletět severní pól. Nakonec se mu podařilo sehnat dostatek finančních prostředků a 21. 5. 1925 vystartují ze Špicberků dva hydroplány Dornier. Přistávají na 87° 44' severní šíře. Pro poruchu na jednom z nich mají ale problém se vrátit. Nakonec se jim to zázračně povede a v jednom letounu se všichni navrátí domů...

Avšak ani tento neúspěch neodradil Amundsena od uskutečnění myšlenky přeletu severního pólu. Kupuje vzducholoď, pojmenovává ji Norge a startuje ze Špicberků znovu. 12. května 1926 pak Norge úspěšně zakrouží nad severním pólem - krátce po Richardu E. Byrdovi, jenž dosáhl severního pólu letadlem.

V roce 1928 obletěla celý svět zpráva o ztroskotání vzducholodi Italia, které velel Ital Umberto Nobile. Členem jeho mezinárodní posádky byl i český fyzik František Běhounek. Záchranné akce organizovala řada zemí: Norsko, Rusko, Itálie, Švédsko a Francie. A nebyl by to Roald Amundsen, aby se nerozhodl také pomoci. To se mu ovšem stává osudným...

18. června 1928 startuje se svým hydroplánem Latham 47 z norského města Tromsø. Zahynul pravděpodobně o den později 19. června 1928 ve vlnách Barentsova moře, do kterého se hydroplán zřítil (pravděpodobně nedaleko Medvědího ostrova v husté mlze).