Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Smog (z anglických slov smoke - kouř a fog - mlha) je směs vodní páry, prachu a odpadních plynů(výfuky automobilů, plyny z komínů elektráren, továren i domácností atd.), která vzniká při tzv. teplotní inverzi. Teplotní inverze nastává tehdy, když vzduch v blízkosti země má nižší teplotu než vzduch výše nad zemí.
Ve stratosféře ve výšce 30 km nad povrchem Země tvoří ozon tzv. ozonovou vrstvu. Ozonová vrstva působí jako filtr a zachycuje složky kosmického záření, které jsou škodlivé pro živé organismy.
Spotřebou stále většího množství paliv jako uhlí, benzin, topný olej, nafta apod. vzniká při jejich spalování stále větší množství oxidu uhličitého. Tím se zvyšuje jeho obsah v atmosféře a dochází k tzv. skleníkovému efektu. Skleníkový efekt se projevuje oteplováním podnebí na Zemi. Termín "skleníkový efekt" původně přišel ze skleníků užitých na zahrádkaření, ale to je nesprávné pojmenování od té doby, co skleníky operují rozdílně. Skleníkový efekt se na Zemi projevoval od samého počátku. Jeho účinek spočívá v tom, že sluneční záření ve viditelné oblasti prochází atmosférou téměř bez ovlivnění, na povrchu Země je z velké části pohlceno a pak znovu vyzářeno s větší vlnovou délkou v infračervené oblasti - tedy jako teplo. Vliv skleníkových plynů je tedy vyrovnávající, zabraňují prudkým změnám teploty v souvislosti s kolísáním slunečního svitu. Dnešní vliv tzv. přirozeného skleníkového efektu činí asi 33 °C, je zásadně důležitý pro existenci vody v kapalném stavu a tedy i pro existenci života. Obtíž proto nespočívá v samotné existenci skleníkového efektu, ale v přidávání k němu, způsobenému změnou chemického složení atmosféry v důsledku lidské činnosti. Jedná se přitom především o oxid uhličitý, freony, metan a oxid dusný. Tyto tzv. stopové látky se v atmosféře vyskytují ve velmi nízkých koncentracích, a proto jsou lidé svojí činností schopni tyto koncentrace významně a v dohledné době měnit. Potenciální vliv změny skleníkového efektu na globální klima je všeobecný a rozsáhlý: Předpokládá se přinejmenším tání ledovců, zvýšení hladiny oceánů a zaplavení nízko položených oblastí, rozšíření pouští, poruchy v mořských proudech a v proudění atmosféry, které budou příčinou změn ve srážkách a tedy sucha a naopak jinde záplav. Za potvrzení lze považovat skutečnost, že průměrná teplota povrchu Země se za poslední století zvýšila zhruba o 0.6 °C.