Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Toto hnutí je zasvěceno společnému cíli (morální a intelektuální zdokonalení lidstva) skrze rituály a obřady. Šířilo se v Anglii zmítané idejemi, deismem a osvícenstvím a vzniklo v této zemi roku 1717.

V Německu a rakouské monarchii si osvícenství ponechalo většinou "křesťanský nátěr" - zvláště pokud šlo o víru v Boha. Křesťanská filozofie v dosavadní formě však byla nelítostně odmítána. Svobodní zednáři i jejich tajuplná společnost vyvolávala zájem a až emotivní názory i v 19. a 20. století.

Založení prvních zednářských lóží v 1. polovině 18. století bylo mj. znamením toho, že od počátku třicetileté války křesťanské církve přestaly zachovávat jednotu křesťanské kultury, jak tomu bylo ve středověku. Krutá a dlouhotrvající válka byla tehdy vyvrcholením evropské krize i v tomto směru. Proto mnozí idealisté chtěli raději vsadit "na zdravý rozum". Tehdy panující filozofie deismu vedla také k založení zednářského hnutí.

Samotné zednářství se časem rozdělilo na různé proudy, tzv. obedience. Až doposud se mluví o lóžích skotského ritu. Čestná priorita náleží levitským lóžím, které jsou nejvíce zaměřeny humanisticky, některé z těchto lóží mají orientaci teistickou, a tím se přibližují k liberálnímu křesťanství.

V 18. století se zednářské hnutí rozštěpilo a část stoupenců se začala projevovat agnosticky a ateisticky (především ve Francii). Dosud platí, že Lóže francouzského stylu jsou nejvíce v napětí s křesťanstvím.

V rakouské monarchii zednáři radikálními ateisty nebyli, naopak, věřili ve slučitelnost křesťanských zásad s členstvím v zednářských lóžích. Mezi členy byli i početní církevní hodnostáři, dokud se Řím nevyslovil k zednářství negativně. Napětí mezi katolickou církví a zednáři nastalo tehdy, když se jezuité projevili jako zásadní odpůrci zednářských idejí. Je však také třeba uznat, že kladem lóží - zejména těch deistických - bylo a je výrazné podílení se na dobročinných a kulturních akcích.

Mimořádný vliv mělo zednářství na severoamerickém kontinentu, kam přišlo již roku 1730. Zednářský deismus měl rozhodující podíl na utváření amerického vlasteneckého vědomí - tzv. vlastenecké náboženství, které je dodnes v USA živé a silné; například na dolarových bankovkách je klasický zednářský symbol nekonečné pyramidy a Božího oka nad ní.

Počet zednářů v celosvětovém měřítku se odhaduje na 4-6 milionů. Většina lóží je stále jen mužskou záležitostí. V českých zemích existují zednářské lóže od roku 1741. Veliká lóže České republiky se vzájemně uznává se 155 regulérními a uznanými Velikými lóžemi z celého světa. Od roku 2004 se počet lóží v ČR rozšířil na 23. Veřejně se málo prezentují a jejich činnost je opředena mnoha mýty, tajemstvími a různými konspiračními teoriemi.