Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Něco málo o staroslověnštině
V této slohovce bych chtěl ostatním přiblížit už 1000 let mrtvou řeč, která je zároveň, jak víme, nejen prvním spisovným jazykem u nás, ale i prvním spisovným (resp. písemně zaznamenaným) slovanským jazykem vůbec. Pozor! Nejedná se o nejstarší slovanštinu (tzv. praslovanštinu nebo taky protoslovanštinu), o té nemáme žádné písemné záznamy, a tak ji můžeme jenom předvídat. Přesto je staroslověnština původní společné řeči všech Slovanů nejblíže (protože je nejstarší).
Staroslověnské tvarosloví jsem zde neuváděl, protože na Internetu je dosti detailně rozebráno (aspoň podle mě). Já jsem text přepsal z hlaholice (velkomoravské) do latinky jen za použití znaků, které Čech zná. Navíc je jeden z textů součástí Bible, a tak si jej můžete bez problému porovnat s českým překladem. Rostislavův list je zase po hlubším zamyšlení pro Čecha částečně srozumitelný. Já jsem jen průměrný 16-ti letý student a taky jsem na to přišel.
Snad jen znaky ę, ą, ь, ъ by mohly někomu dělat problém:

ą [nosové o] - stejně jako v polštině (książe, są ...)
ę [nosové e] - stejně jako v polštině (język, się ...)
ь [kratičké i] - stejně jako v ruštině (случилoсь, cлoвapь ...)
rь [vícekmitné r] - podobně jako ve slovenštině (hŕstka) nebo španělštině (rápido, correr ...)
ъ [kratičké y až u] - podobně jako v ruštině či bulharštině (български ...)

Pozn.: interpunkci jsem zachoval úplně stejnou jako původní autoři, číslovky byly ve staroslověnských textech taky úplně stejné (řadové se psaly s tečkou), velká a malá písmena hlaholice skoro nerozlišovala (jen u jmen je začáteční písmeno o trošku větší).
Tam, kde jsou uvedeny znaky 'ę' a 'ą' je dobré představit si 'a' a 'u', slova jsou poté mnohem srozumitelnější.

ROSTISLAVOVA ŽÁDOST K CÍSAŘI MICHALOVI A KONSTANTINOVY PŘÍPRAVY K CESTĚ NA VELKOU MORAVU
staroslověnský list z r. cca 860

Veselęšču že sę o bodzje filosófu, paky drugaa rječь prispě i trudъ ne mnej prъvychъ. Rostislavъ bo, Moravьskyj knęzь, bogomъ ustimъ, sъvětъ sъtvori sъ knęzi svojimi i s Moravlęny, poslá kъ carju Michajlu, glagolę: ljúdemъ nášimъ pogaňstva sę otvrъgšimъ, i po christianeskъ sę zakonъ drъžaščimъ, učitelę ne imamъ tákovogo, iže by ny vъ svoj jazýkъ istuju věru christiaňskuju skázalъ, da byša i iny strany tavo zręšče podobilisę namъ To posli námъ, vladyko, episkopa i učitelę tákovogo. Otъ vasъ bo na vsę strany vъsegda dobryj zakonъ ischodiť. Sъbravъ že carь sъborъ, prizva Koňstantina fílosófa, i sъtvori i slyšati rječь sjiju i réče: fílosofe, věmъ tę trudna sušča, no dostojiť tebě tamo jiti. Sjija bo rječi ne možetь inъ niktóže ispraviti, jakože ty. Otvěšča fílosofъ: i trúdenъ sy tělomъ i bólenъ, rádъ idu támo, ašče imuť bukvi vъ jazýkъ svoj. I reče carь kъ nemu: dědъ moj, i oťcъ moj, i inij mnodzi, iskávše togo ne obrjeli súť. To kako azъ mogu obrjesti? Fílosovъ že reče: to kto možeť na vodě besjedu napisati? Ili eretičьsko imę sebě obrjesti? Otvěšča emu paky carь sъ Vardoju, uemъ svojimъ; ašče ty choščeši, to možeť bogъ tebě dati, iže daeť vsjemъ, iže prosęť nesumněnijemъ, i otvrъdzajeť tlъkuščimъ.
Šedъ že fílosofъ, po prъvomu obýčaju, na molitvu sę naloži i sъ iněmi sъpospěšniky. Vъskorje že se emu bogъ javi, poslušajaj molitvy rabъ svojichъ. I togda složi písmena i náčę besjedu písati evaggeľskuju: Iskóni bě slóvo i slovo bě u boga, i bogъ bě slóvo, i pročęja.
Vozveseli že sę carь, i boga proslavi sъ svojimi sovětniky, i posla i sъ dary mnogy, napisavъ k Rostislavu epistoľju sice: bogъ, iže veliť vsękomu, daby vъ razumъ istinnyj prišelъ, i na boľšiji sę činъ podvizalъ, viděvъ věru tvoju i podvigъ, stvori i nyně v naša ljeta, javľ bukvi vъ vašь jazykъ, evože ne bě dano bylo, tokmo vъ pervaja ljeta, da i vy pričtetesę velicjechъ jazycjechъ, iže slavęť boga svojimъ jazykomъ. I to ti poslachomъ togo, emuže se bogъ javi, muža čestna i blagověrna, knižna dzjelo i filosofa. I se prijimъ darъ bolii, čestnějši pače vsjevo zlata i srebra, i kameňja dragavo i bogaťstva prechodęščavo, i pojdi s nimъ spěšno utverditi rječь i vsjemъ srъdcemъ vziskati boga i obьščavo spaseniję ne otrini, no vsę podvigni ne ljenitisę, no jatisę po istiňnyj puť, da i ty, privedъ ę podvigomъ svojimъ vъ božjij razumъ, prijimeši mъzdu svoju v togo město v sji věkъ i v buduščjij, za vsę ty duša, chotęščaja věrovati vъ Christosъ bogъ našь, otъ nynę i do končiny, i pamęť svoju ostavlęja pročimъ rodomъ, podobno Kostęntinu, carju velikomu.

STĚTÍ JANA KŘTITELE (Matouš 14,3)
staroslověnský překlad z r. cca 862

1. Vъ ono vrjemę uslyša Irodъ tetrarchъ sluchъ Jisusovъ. 2. I reče otrokomъ svojimъ: sь jestъ Joannъ Krьstiteľ, tъ vъskrьse otъ mrьtvyjichъ, i sevo radi sily dějątъ sę o němь. 3. Irodъ bo jimъ Joanna sъvęza i, i vъsadi i vъ ťmьnicą. Iroďjady rady, ženy Filipa bratra svojego, 4 Glagolaaše bo jemu Joannъ: Ne dostojitъ ti iměti jeję. 5 I chotę i ubiti uboja sę
naroda, zaňje jako proroka imjeachą i. 6 Ďni že byvъšju rožďstva Irodova, plęsa dъšti Iroďjadina po srjedě i ugodi Irodovi, 7 Těmьže sъ klętvoją izdreče jej dati, jegože ašte vъsprositъ. 8 Ona že navaždena materьją svojeją: Dažď mi, reče, sьde na misje glavą Joanna Krьstiteľa. 9 I pečaľnъ bystъ cjesarь; klętvъ že radi i vъzležęštijichъ sъ nimь povelje dati, 10 I poъslavъ usjekiją Joanna vъ ťmьnici. 11 I priněsę glavą jego na misje i daša děvici, i nese materi svojej. 12 I pristąpľše učenici jego vъzęsę tělo jego i pogrjesę je, i prišьdъše vъzvěstišę Jisusovi.

Pár slovíček na konec
inhned - abije
kněz - jerjej
mlčení - bezmlъvije
mluvit - besjedovati
nesčíslný - beštisľnъ(-yj)
přízeň - blagovoljenije
zbožný - blagověrьnъ(-yj)
děkovat - blagodarьstviti
žehnat - blagosloviti
smilstvo - blęď
protože - bo
Bůh - bogъ
brát - bьrati
příčina - vina
víno - vino
vládkyně - vladyčica
moc - vlasť
voják - voj
nepřítel - vragъ
vrátný - vraťnikъ
škoda - vrjedъ
lít - livati
milovat - ljubiti
volat - zъvati
růst - rastъ
dohromady - vъkupě
zachvět se - vъstrepetati
pravit - glagolati
hora - gora
hospodský - gostiňnikъ
město - gradъ
kytara - gąsli
statečný - dobľ
odvážný - drъzъ(-yj)
mučení - mąčenije
rozpadat se - děliti sę
obydlí - žilište
jíst - jasti
zákon - zakonъ
nebezpečí - zalazъ
úmysl - zamyslъ
ochránit - zaštititi
had - zmija
zločinec - zъloděj
zdaleka - izdaleče
zezačátku - iskoni
zkouška - iskusъ
zkoušet - iskušati
zpověď - ispověď
konec - koňčina
kříž - krъstъ
mše - liturgija
nevěstka - ljubodějica
olej - maslo
nemocný - malomošťnъ(-yj)
těhotná - neprazďna
obvázat - obęzati
zbraň - orąžije
sluha - otrokъ
dítě - otročę
pouštět - puštati
vlast - oťčьstvije
záhuba - paguba
tancovat - plęsati
tělo - plъť
poprava - pogubljenije
podat - podati
dát - dati
manželka - podružije
myslet - myšljati
přání - pochoť
číst - čisti
svátek - prazďnikъ
přijmout - prijęti
předložit - prjedložiti
marnost - pustošь
šat - riza
rodina - roždenije
narození - rožďstvo
zázrak - sila
poskvrna - skvrъnosť
kněz - svaštennikъ
světlo - světъ
služba - služьba
vyprávění - sluchъ
zranění - strupъ
vězeň - sъvęzьň
svědčit - svěděteľstvovati
rozbít se - sъkrušiti sę
zde - sьde
lavice - sjedalište
soud - sądъ
tajemství - tajina
hostina - trapeza
unavený - truďnъ(-yj)
obchodník - trъžьnikъ
věznice - tъmьnica
dozorce - stražь
usídlit se - udvoriti sę
strýc - uj
naklonit se - ukloniti sę
zabít - umrъtviti
vytvořit - ustrojiti
upevnit - utvrъditi
kvetoucí - cvěťčanъ(-yj)
zdravý - cjelъ(-yj)
čekat - čajati
slavnost - čьsť
dítě - čędo
lid - čęď
zranění - jazva
rychlý - jędrъ(-yj)
jazyk, národ - językъ
vzít - jati
cesta - pąť