Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Válka. To slovo, při němž nás vždycky mrazí a při kterém dostáváme strach. Válka je často spjata s útlakem, chudobou a umíráním. Válka by bez civilního obyvatelstva jen těžko existovala, neboť právě civilisté jsou jejími účastníky a stejně tak dopadá i na ty, kteří nebojují. Věhlasná válečná metoda, jak si získat město, je prostá: obklíčit jej ze všech stran a počkat, až jeho obyvatelstva bude tak vyhladovělé a vysílené, že vyleze ven s rukama nad hlavou. Zahloubejme nyní do dějin, do druhé světové války, kdy poprvé tahle metoda nevyšla. Jedině ruské město Leningrad nepodlehlo této strategii.

Operace Barbarossa, tedy krycí jméno pro vpád do Ruska, byla v plném proudu. Německá vojska postupovala tvrdě do jádra země k Moskvě. Při tom obsazovala města a zapalovala vesnice, přičemž neustále páchala nepředstavitelnou genocidu. U Leningradu, dříve Petrohradu, druhého největšího města v Rusku, přišel zlom. Němci se setkali s tuhým odporem obyvatel a vojska, takže se museli stáhnout před brány onoho města. Kolem dokola vystavěli děla a houfnice, aby se odtamtud nikdo nedostal a aby ani dovnitř nikdo nevnikl. Němci spoléhali na tu strategii, jež se mnohokrát osvědčila. Zkrátka čekali, až se obyvatelstvo vyhladoví.

Lidé ve městě už se chtěli mnohokrát vzdát, byli u konce, jedli vlastní šaty a dokonce i své přátele, kteří již pomřeli hlady. Z mrtvých těl jen ohlodali maso, což nemohlo stačit. Naštěstí jim přes Ladožské jezero, jež nebylo pod dohledem Němců, vozili Sověti trochu potravin, sice málo, ale pomohlo to. Obchody byly vyrabované, auta podpálená, domy poničené. Učiněná apokalypsa. Mnozí, kteří hladomor zkrátka nevydrželi, se rozhodli utéct z města. Někteří z nich padli po zásahu německých děl, jiní byli zajati, ovšem později je Němci stejně zabili.

Po třech letech utrpení přišel zlom, Němci byli zaháněni zpět na západ. Bitva u Stalingradu, dnes Volgogradu, byla pro ně úplným fiaskem. Ne nadarmo se Stalingradu přezdívá "mlýnek na maso". Netrvalo dlouho a Němci se začali z okolí Leningradu stahovat zpátky, jakmile odsud zmizelo poslední dělo. Zdravější obyvatelé se rozeběhli vstříc svým osvoboditelům. Konečně skončila doba temna, při níž zemřelo tisíce leningradských obyvatel. O rok později skončila i válka a zbytek Evropy se stal svobodným, respektive svobodným od nadvlády nacistů.

Leningradští obyvatelé se dlouho vzpamatovávali z blokády, kterážto je doslova hospodářsky zničila. Trvalo desetiletí, než se vše opět vrátilo do normálu. Po pádu komunismu se znovu začal používat název Petrohrad, jenž je dnes významným ekonomickým centrem v Rusku.