Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Wernher von Braun (celým jménem Wernher Magnus Maximilian Freiherr von Braun) se narodil 23. března 1912 ve Wirsitzu ve východopruské Posenské provincii (dnes Wyrzysk v polském Poznaňském vojvodství). Byl druhým ze tří synů význačné šlechtické rodiny, otec zastával úřad ministra zemědělství v meziválečné německé vládě, rodokmen matky sahal až k několika evropským královským rodům.

K luteránské konfirmaci darovala matka Wernherovi teleskopický dalekohled a chlapec začal objevovat vesmír, což probudilo jeho celoživotní vášeň. Když bylo Wernherovi osm let, jeho domovina připadla na základě Versailleské smlouvy Polsku a von Braunovi se jako mnoho dalších německých rodin přestěhovali do Berlína.

Ve škole Wernhera ze všeho nejméně zajímala matematika a fyzika, ale jen do chvíle, než se mu do ruky dostala kniha Raketou do meziplanetárního prostoru od raketového průkopníka Hermanna Obertha. Odborně psané publikaci sice vůbec nerozuměl, popadla ho však touha stát se raketovým inženýrem, proto se také ve škole pustil do těch dosud zavrhovaných předmětů. Rakety mu nedaly spát, ve dvanácti způsobil pozdvižení, když na ulici odpálil autíčko, opatřené svazky prskavek. Odvedli ho na policii, kam si pro něj musel přijít otec.

V osmnácti začal Wernher von Braun studovat na berlínské technice, kde asistoval svému idolu Oberthovi při testování kapalných raketových motorů. Po čtyřech letech získal doktorát z fyziky za práci na téma kosmických technologií, kterou z vojenských důvodů ihned označili za přísně tajnou. V pětadvaceti vstoupil Wernher do NSDAP a začal se podílet na Hitlerově raketovém vývoji. Později se stal i důstojníkem SS, dotáhl to až na majora.
"Byl jsem technickým ředitelem Vojenského raketového střediska v Peenemünde a kdybych nevstoupil do strany, nemohl bych ve svém životním díle pokračovat. Na vybranou mi pak nedali ani SS, jejich uniformu jsem však na sobě měl jen jednou," snažil se později obhájit.

Faktem ovšem je, že naplno pracoval na vývoji a výrobě smrtonosných raket V2 (Vergeltungswaffe 2) a veškerém dalším nacistickém raketovém výzkumu. Rok před koncem války zatklo Wernhera gestapo. Někdo prý udal, že vede poraženecké řeči a tvrdí, že místo na Londýn by měly německé rakety létat raději na Měsíc. To opravdu říkal, ale přesto ho zakrátko bez obvinění propustili, byl příliš nepostradatelným odborníkem.

Když se s koncem války k Peenemünde přiblížili Rusové, rozhodl se Wernher prchnout s kolegy s veškerou dokumentací k Američanům. Unikli jednotkám SS, které měly za úkol je zlikvidovat, a za pár měsíců už byli v Americe. Tam za nimi pak připluly i zbylé V2, jejichž technologie se stala základem amerických balistických raket. Stejně jako se někdejší Hitlerovi inženýři stali průkopníky amerického raketového a vesmírného výzkumu. A protože některé Wernherovy německé kolegy zatkli zase Rusové a využívali jich obdobně, dá se říct, že na pozdějších rusko-amerických vesmírných závodech se podíleli bývalí nacističtí odborníci.

Za mořem se Wernher konečně dostal k práci na svých od dětství vysněných vesmírných raketách. Leč zdaleka ne hned. Americkou vládu po válce výzkum moc nezajímal, probrala se, až když Rusové vypustili první družice. Wernherův tým pracoval tvrdě a usilovně na Úřadě pro letectví a astronautiku (NASA).

Když nosná raketa Saturn V startovala k Měsíci, sedmapadesátiletému Wernherovi se splnil jeho dětský sen. O tři roky později odešel z NASA, protože nesouhlasil s oklešťováním vesmírného programu Apollo, který byl do značné míry jeho dítkem. Pracoval pak pro jednu soukromou společnost, často byl vyzýván k přednáškám na různých univerzitách.

Wernher von Braun zemřel na rakovinu slinivky břišní 16. června 1977 v Alexandrii v americkém státě Virginie.