Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

1. Zánik domu Usherů
1.1. Věcný obsah
1.1.1. Literární látka
1.1.2. Literární téma
1.1.3. Fabule
1.1.4. Syžet
1.1.5. Hlavní postavy
1.1.6. Dobová zakotvenost
1.1.7. Motivy
1.1.8. Detaily
1.1.9. Kompozice
1.1.10. Slovní zásoba
1.1.11. Skladba
1.2. Ideový obsah
1.2.1. Autorův záměr
1.2.2. Autorský postoj
1.2.3. Titul díla
1.2.4. Časová omezenost
1.2.5. Poselství
1.2.6. Umělecká pravdivost
1.3. Forma

2. Usher II

2.1. Věcný obsah
2.1.1. Literární látka
2.1.2. Literární téma
2.1.3. Fabule
2.1.4. Syžet
2.1.5. Hlavní postavy
2.1.6. Dobová zakotvenost
2.1.7. Motivy
2.1.8. Detaily
2.1.9. Kompozice
2.1.10. Slovní zásoba
2.1.11. Skladba
2.2. Ideový obsah
2.2.1. Autorův záměr
2.2.2. Autorský postoj
2.2.3. Titul díla
2.2.4. Časová omezenost
2.2.5. Poselství
2.2.6. Umělecká pravdivost
2.3. Forma

3. Srovnání

3.1. Srovnání ve věcném obsahu
3.2. Srovnání v ideovém obsahu

4. Teze

1. Zánik domu Usherů

1.1. Věcný obsah

1.1.1. Literární látka
Člověk zápasí s vlastním strachem, který na něj doléhá v depresivním domě. Strach je ale silnější a vítězí nad člověkem.

1.1.2. Literární téma
Vypravěč navštíví svého přítele, aby ho rozveselil v těžších chvílích. Umírá mu totiž sestra a nakonec sám propadne strachu ze smrti.

1.1.3. Fabule
Vypravěč je pozván do domu Usherů. Setká se se svým přítelem a tráví v okolí domu několik společných týdnů. Čas si krátí četbou, poezií a úvahami. Lady Madeline Usherová umírá a je pohřbena svým bratrem. Za osm dní po pohřbu za bouře stále živá Madeline Usherová vstane z hrobu a ve vypětí posledních sil strhne na zem již mrtvého bratra. Vypravěč jako jediný živý unikne z hroutícího se domu.

1.1.4. Syžet
Vypravěč, jehož prostřednictvím jsme vtaženi do děje, není jmenován. Snad abychom se sami vzhlédli v jeho pozici. Líčí nám totiž podrobně dům Usherů (ebenová čerň podlahy, sešlé knihy, ...) i postavu Rodericka Ushera. Vypravěč je tedy v ich-formě s mírně subjektivním tragickým postojem. Dává nám tedy najevo svůj odstup až odpor k domu a i úděs nad vzhledem R.Ushera.

1.1.5. Hlavní postavy
Hlavní postavou tu podle psychologické prokreslenosti a důležitosti vůči ději je dům rodu Usherů. Je mu totiž věnována mnohem větší pozornost ohledně popisu. Je nám představen jako psychicky negativně působící na jeho obyvatele. Poslední z rodu Usherů o něj tolik nepečují, a to se odráží na jeho celkovém vzhledu. Roderick Usher je k tomuto domu citově navázán a i v knize je alegoricky srovnán charakter Ushera k domu. Není tedy divu, že při trvalém pobitu v tomto domě pan Usher v poslední době trpí depresí a strachem ze smrti své i ze smrti jeho sestry. Snaží se ale odpoutat od strachu pomocí zpěvu a poezie. Jeho přítel si je vědom zdravotního stavu přítele a vidí příčinu v domě, který po čase působí i na vypravěče. Tato postava si spíše získá čtenářovi sympatie. Je to protiklad Ushra a také se mu snaží pomoct, a tak ho řadím do postav kladných.

1.1.6. Dobová zakotvenost
Protože autor napsal knihu v období klasicismu, bylo jeho dílo výjimečné svým žánrem. Jeho povídky jsou totiž většinou hororové, protože to byl zřejmě člověk pesimistický a dokonce i schizofrenický a rád se zabýval lidskými psychickými problémy. V dobách častých válek a nepokojů měli lidi problémů dost a dávali zřejmě přednost jiným knihám. Horor je mnohem používanější dnes a kniha má teď větší oblibu než v době svého vzniku.

1.1.7. Motivy
Hlavním motivem tu je popis Ushera a domu. Dynamickým motivem je smrt lady Madeline, protože na základě této události se vyvíjí následující děj. Dalším motivem tu je strach a M.Usherová, která se záměrně ukazuje v ději pouze v pozadí. Jako reflexní motiv bych uvedl motiv špatného počasí, který ladí s dějem a jako leitmotiv bych uvedl motiv trhliny v domě, která se objeví při příjezdu vypravěče a na konci, když zapříčiní zborcení domu. Nejdůležitější roli hrají motivy statické, které nám pomocí popisu navodí atmosféru, která je pro děj důležitá.

1.1.8. Detaily
Detaily tu hrají nejdůležitější funkci, protože s jejich pomocí získáváme podrobnější informace jak o prostředí, tak i nad průběhem děje. Detaily tu tedy mají funkci autentickou, kdy je nám lépe navozena atmosféra pomocí detailů v prostředí (nesrovnatelně třpytné rty, velké oči, ...), tak i funkci stavební, kdy na neparném detailu stojí následující vývoj děje (prasklina v domě, kaluž).

1.1.9. Kompozice
Dílo je sestaveno tektonicky. Kdyby M.Uhrová nezemřela, nikdo by nezpůsobil smrt R.Ushra. Tektonicky proto, že je nám dílo popsáno chronologicky a srozumitelně pomocí prožitků vypravěče. Odstavce jsou volně navazující díky opakování slov v sousedních větách a myšlenka pokračuje i v dalším odstavci. Dále je kompozice založena na postupném rozvíjení jednoho tématu (stav R.Ushera).

1.1.10. Slovní zásoba
Protože se v díle vyskytuje mnoho popisu, najdeme tu mnoho rozmanitých slov a metafor popisující prostředí, např. židovský nos. Slovní zásoba je tedy bohatá i na přívlastky a autor používal slova knižní bez nespisovnosti či vulgarity.

1.1.11. Skladba
V textu najdeme většinou komplikovaná souvětí, a to proto, že je tu nedostatek úsečných dialogů. Ty byly častěji nahrazeny právě popisem v souvětích. Také převládají vyjádření slovesná nad jmennými (představil, ohromil, ulekl, jevil, ...)

1.2. Ideový obsah

1.2.1. Autorův záměr
Autor tohoto díla ke konci života podléhal alkoholu a tím více se ubíral do svého podvědomí a zjistil, že je člověk uzavřen v hrůzné realitě. Snažil se tedy řešit emocionální příčiny strachu, a to nám chtěl přiblížit touto povídkou. To nám sděluje pomocí postav, které tu prožívají emoce po čas jejich strachu a problému.

1.2.2. Autorský postoj
Z toho že Usher, jeho sestra a dům zahynou, je patrno, že autorský postoj je tragický. Nasvědčuje tomu i autorova zainteresovanost v postavě vypravěče, skrze ni dává také najevo svůj tragický postoj vůči domu, postavě R.Ushera a tak i celému ději.

1.2.3. Titul díla
Z nadpisu autor získává dojem čtenáře a zároveň informaci o obsahu, nikoliv postoj autora. Je to tedy titul věcný. Název - Zánik domu Usherů - tu zdůrazňuje právě hlavní postavu - dům. Myslím, že když autorovým záměrem bylo popsat čtenářovi působení strachu na člověka tím, že do názvu dal neživou postavu (dům), čtenáře přivádí na spjatost domu s R.Usherem a jejich společný zánik.

1.2.4. Časová omezenost
Dílo je nadčasové, protože je nejen vázáno na abstraktní pocit - strach. Ale strach a jeho soužití s člověkem jsou spolu nezávislé na čase a historii, proto můžeme dílo číst kdykoliv, a kniha stále může plnit svůj záměr.

1.2.5. Poselství
Kniha má člověka upozornit, že nepřítel (zde strach) může být uvnitř nás a je třeba dát pozor na to, co námi ovládá a co nás ovlivňuje. Proto je lepší se s problémem a emocemi včas vyrovnat, abychom předešli i tragickému konci.

1.2.6. Umělecká pravdivost
Dílo můžeme jistě označit za umělecké. Z uměleckých prostředků tu nacházíme alegorii, metafory, práci s popisem. Navíc autor psal knihu se záměrem, aby se čtenář zamyslel nad hlavní myšlenkou díla.

1.3. Forma
Knihu bych podle žánru zařadil do hororové povídky. Jak je zde uvedeno, autor pracuje se strachem člověka a dalšími lidskými pocity. Je tu důležitá lidská psychika, která tu je zastoupena na úkor děje. Dílo je povídkou, protože se jedná o krátkou záležitost s krátkým časovým úsekem, omezeným počtem postav a s převahou popisu. Hororu také nasvědčuje, že z literárních funkcí tu převažuje funkce rekreační. Dále estetická a formativní. Autor se totiž zaměřuje na chování lidí mezi sebou a jich samotných a čtenáře pobaví chvilka napětí a strachu. Jinak je kniha psána spisovnou češtinou s až archaickými popisnými prvky. V textu je častokrát zastoupeno souvětí popisující prostředí. To však na úkor dialogů s krátkými větami, kterých se tu mnoho nedohledáme.

2. Usher II

2.1. Věcný obsah

2.1.1. Literární látka
Dílo vypráví o muži, který je ovládán hněvem a touhou pomstít se svým lidem, kteří jsou proti všemu nereálnému a nadpřirozenému.

2.1.2. Literární téma
Pan Stendahl se rozhodl vybudovat dům Usherů podle povídky E.A.Poe, kam pozve všechny lidi, kterým se chce pomstít. Místo karnevalu se v domě však konají hromadné vraždy. Stendahl totiž zaměňuje totožně vypadající roboty za již mrtvé lidi.

2.1.3. Fabule
Pan Stendahl dal na Marsu postavit dům podle domu Usherů. Se stavbou a jejím vzhledem je spokojen, avšak pan Garrett z ministerstva se snaží podle příkazů dům zničit, protože vláda likviduje vše mystické a nereálné. V domě je však zavražděn, avšak ukáže se, že to byl pouze jeho bezpečnostní robot. V domě se koná velký karneval, kam pozval pan Stendahl své nepřátelé, kteří se podíleli na ničení jeho knih. Přijede i pravý pan Garrett v domnění, že je to bezpečné. Stendahl s kolegou Pikesem začínají pomocí robotů vraždit přítomné podle spálených povídek od E.A.Poa. Když zazdíval pana Garretta, řekl mu, že kdyby si aspoň přečetl díla od E.A.Poa, než je spálil, věděl by, co ho čeká a nic by se nestalo. Spolu s Piketem odlítá pan Stendahl helikoptérou a se spokojeným výrazem sledují zhroucení domu.

2.1.4. Syžet
Vypravěč není ve formě klasické er-formy, ale ve formě personální. Vypravěč zde ví vše pouze o postavě pana Stendahla (o záměně mrtvého pana Garretta s robotem se dozvídáme spolu se Stendahlem). Dále je vypravěč neinteresovaný, protože se dozvídáme pomocí něj o činech pana Stendahla, ale bez jakéhokoliv citového zabarvení a postoje.

2.1.5. Hlavní postavy
Hlavní postavou tu je pan Stendahl. Je charakterizován nepřímo jeho uvedením do situace a jeho jednáním. Jako hlavní postavu tuto osobu volím z důvodu, že je nám nejlépe psychologicky prokreslena a také z hlediska výjimečnosti (obzvláště krvavá pomsta). Není nám ale objasněno, zdali se jedná o postavu kladnou či zápornou z hlediska jeho činů. Další postavou tu je pan Garrett, který stojí v opozici ohledně děje. Tato postava je typická svým charakterem osoby, která jednoduše plní své rozkazy. Protože se se skutečnou postavou setkáváme až na konci, není nám psychologicky dobře přiblížena.

2.1.6. Dobová zakotvenost
Kniha byla napsána v období totality, což se zde také konkrétně odrazilo na vládním zřízení v knize. Autor tedy do roku 2005 smýšlel spíše antiutopicky, a proto děj umístil do budoucnosti. Nejenže chtěl lidi před totalitou varovat, ale v takové totalitní společnosti se mohlo dílo odehrát. Dnes je jeho vize budoucnosti stále nepravdivá.

2.1.7. Motivy
Nalézáme tu motivy nejvíce dynamické, které posouvají děj dopředu (pan Garrett, vražda lidí, ...). Hlavním motivem tu je stavba domu a motiv pomsty, bez které by se nic dalšího neodehrálo. Jako motivy vedlejší tu jsou motivy popisné, které jen podbarvují situaci.

2.1.8. Detaily
Detaily tu mají pouze funkci ozdobnou. Nezískáváme pomocí nich žádné celkové informace. Autor tedy podrobnější představu prostředí nechává na nás, detaily nejsou proto tak důležité.

2.1.9. Kompozice
Děj je sestaven kauzálně - z jednoho plyne druhé. Kdyby neexistovala nepřátelská společnost, neexistoval by dům Usherů. Nespálili by díla, netoužil by Standahl po pomstě, ... Dílo je také tektonické, protože nám je představováno (s výjimkou vzpomínek) chronologicky a srozumitelně. Děj je celkem plynule rozčleněn do odstavců až na 3 hrubé přechody vyznačeny vodorovnou čarou představující velký skok v čase a prostředí; tak se autor pohybuje mezi jednotlivými dějovými liniemi.

2.1.10. Slovní zásoba
S větším výskytem přímé řeči se tu častěji objevují hovorová až nespisovná slova (jeden z těhletěch, vy idiote, táhněte, ...). Zato se tu vyskytuje méně obrazných pojmenování a přirovnání.

2.1.11. Skladba
Vyskytují se tu věty jednoduché i souvětí, jednočlenné i dvoučlenné závislé na tom, zdali se jedná o dialog či vyprávění. V textu se tedy lépe orientujeme, protože nacházíme krátká souvětí, nejčastěji souřadná.

2.2. Ideový obsah

2.2.1. Autorův záměr
Autor knihu nepochybně napsal jako reakci na dílo Zánik domu Usherů. Je to pokračování s odlišným prostředím a dobou, která nám má ukázat právě aktuálnost Poeova díla.

2.2.2. Autorův postoj
Postoj je tragikomický. Úsměvná napodobenina domu Usherů plná maškarních stvoření, které potrestají lidi způsobem, který sami považovali za nerealistický a mystický. Tragický je konec návštěvy domu. Myslím, že je autorův postoj dále objektivní, protože kniha není psána er-formou a jinými způsoby děj nijak citově nezabarvuje. Jeho antiutopická vize nám napovídá o jeho kritickém postoji k ději.

2.2.3. Titul díla
Že titul je ideový jsem určil spíše vyloučením titulu věcného. Nedozvídáme se totiž nic o obsahu, ale pouze že jde o pokračování Zániku domu Usherů a že dílo bude kauzálně reagovat na předchozí dílo.

2.2.4. Časová omezenost
Toto dílo je časově omezené z důvodů, že vypráví o roce 2005 a o osídlení Marsu po čas totalitního režimu. Dílo se tedy vztahuje na totalitní režim, aby mohl být děj realizován.

2.2.5. Poselství
Hlavní hrdina zabíjel nepřátelé způsoby, které oni sami považovali za nesmyslné. Pálili knihy, které by jim zachránili životy bez toho, aby si je přečetli. Autor chtěl ukázat, kam až může sahat pohrdání a podcenění. Schválně umístil dům právě na Mars, aby ukázal, že i na takovou dálku mohou sahat důsledky způsobené na Zemi.

2.2.6. Umělecká pravdivost
Dílo je umělecké, protože je k pochopení hlavní myšlenky také nutné přečtení prvního díla. Navíc vede čtenáře k znepokojení, kdy neví, komu má dát za pravdu, že jednal správně. Stejně rozporuplné jsou i postavy a jejich zařazenost ohledně kladných a záporných vlastností.

2.3. Forma
V textu mezi spisovnou češtinou najdeme nespisovné výrazy a někdy i použití vulgarismů po čas dialogů, které se tu často objevují. Popis je kratší a není tak důležitý. Žánrově knihu řadím do hororové sci-fi povídky s rekreační funkcí. Kniha má nereálné prvky, např. meziplanetární rakety a pobyt na Marsu.

3. Srovnání

3.1. Srovnání ve věcném obsahu
V literární látce obě díla líčí souboj člověka s pocitem (strach a pomsta). V literárním tématu se ale dozvídáme, že v díle prvním je strach nežádoucí a postavy vyvíjejí snahu o odstranění onoho pocitu. V díle druhém je však pomsta jako spása či lék, kterého se postava snaží dosáhnout. I v syžetu nacházíme rozdíl ohledně vypravěče, který je v prvním případě ich-formou a podruhé je personální. Počet hlavních postav je ale roven 3 v obou případech. V prvním díle je také více uplatněn popis a práce s detaily na úkor dialogů a děje. V případě druhém tomu je přesně naopak.

3.2. Srovnání v ideovém obsahu
Autorův postoj se v těchto případech také liší. V případě E.A.Poa se jednoznačně jedná o postoj tragický, ale Bradbury to pojal tragikomicky. Bradburyho povídka je modernější ve snaze pobavit čtenáře pomocí komična, rekreační funkce a napínavého děje. Povídka od E.A.Poe je zase více obohacena uměleckými prvky a autentickým prostředím.

4. Teze
Zánik domu Usherů je hororovou povídkou vyprávějící o boji Rodericka Ushera se strachem, který ho nakonec přemohl. O tomto konfliktu se dozvídáme pomocí vypravěče, jenž s Roderickem tráví čas. To vše je nám přiblíženo emotivním popisem prostředí i osob. Kniha nabízí spíše hrůznou atmosféru domu než napínavý děj. Usher II je tragikomickou hororovou povídkou, která navazuje na Zánik domu Usherů a doplňuje ho ve věcném obsahu větším dějovým napětím pomocí dialogů a personálního vypravěče. Obě díla čtenáře nejen pobaví, ale ho i pomocí katarze upozorní a ponaučí, co se stane, když se pomsta či strach člověku vymknou z ruky.