Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

1. Zánik domu Usherů

1.1 Racionální oblast
1.1.1 Literární látka
1.1.2 Literární téma
1.1.3 Fabule
1.1.4 Syžet
1.1.5 Charakteristika lit. postav
1.1.6 Motivy
1.1.7 Detaily
1.2 Emocionální oblast
1.2.1 Idea díla
1.2.2 Autorův stav ke skutečnosti
1.2.3 Nadčasovost a časová omezenost
1.2.4 Umělecká pravdivost
1.3 Smyslová oblast
1.3.1 Forma
1.3.2 Žánr

2. Usher II

2.1 Racionální oblast
2.1.1 Literární látka
2.1.2 Literární téma
2.1.3 Fabule
2.1.4 Syžet
2.1.5 Charakteristika lit. postav
2.1.6 Motivy
2.1.7 Detaily
2.2 Emocionální oblast
2.2.1 Idea díla
2.2.2 Autorův stav ke skutečnosti
2.2.3 Nadčasovost a časová omezenost
2.2.4 Umělecká pravdivost
2.3 Smyslová oblast
2.3.1 Forma
2.3.2 Žánr

3. Vzájemný vztah děl

Srovnání v bodech

1. Zánik domu Usherů - E.A.Poe

1.1 Racionální oblast

1.1.1 Literární látka
Snaha jedince o překonání vlastního strachu.

1.1.2 Literární téma
Vypravěč navštíví svého přítele v domě, ze kterého čiší strastiplnost a snaží se svůj strach z domu překonat.

1.1.3 Fabule
Vypravěč (sám autor) přijíždí do starobylého místa, kde stojí budova nazvaná Dům Usherů, navštívit dávného přítele z dětství Rodericka Ushera, posledního člověka z rodu Usherů. Ten ho v dopise, který mu napsal, prosí, aby ho poctil osobní návštěvou kvůli jeho duševnímu zdraví. Autor neodmítá a jede ho navštívit. Po cestě si všímá smutného a ponurého okolí domu, jako kdyby sám dům vyzařoval jakousi auru, která dává nádech všemu okolo a poté i samotného domu, který vypadá neudržovaně a staře. Připomíná i malinkou trhlinu na zdi, které si málokdo všimne. Po příchodu do domu ho komorník odvede k pánovi a zavře za nimi dveře. Prohlídne si místnost a poté se uvítá se samotným Usherem. Ten mu vyprávěl o smyslu jeho návštěvy, o jeho chorobě i o tom, že se bojí strachu. Autor si v tuto chvíli všímá nervového vypětí svého přítele, což si ale nechává pro sebe. Mezitím je v pokoji navštíví Roderickova sestra lady Madeline, smrtelně bledá a taktéž nemocná záhadnou chorobou. Vypravěč zde zmiňuje i svůj vlastní strach, který se mu nevědomky dostává do mysli z představ o tomto strašném místě. Vypravěč poukazuje na četné malby na stěnách. Vzpomíná také na slova písně, kterou slyšel a názvy knih z jeho knihovny (Chiromantika, Sluneční stát, ...). Den nato mu Usher oznamuje, že lady Madeline skonala. Uvolí se s ním ji uložit do hrobky, která se nacházela v odlehlé části budovy. Pozdě v noci k příteli dorazil již napůl šílený Usher a ukazoval mu venku jakýsi bledý opar. Aby ho uklidnil, četl mu jeho přítel knihu Šílený Trist. Při čtení se mu zdálo, že slyší zvuky podobající se "zvukům v knize" (rachot padajícího štítu ze stěny, skřek draka a praskot dveří). Po posledním - třetím - lomozu už to on ani Usher nevydržel a vyskočil z křesla a svěřil se příteli, že jeho sestra nebyla mrtvá, když ji dávali do hrobu. Ve dveřích se náhle objevila zkrvácená lady Madeline a v posledním šílenství strhla svého bratra k zemi mrtvého. Zděšený přítel nečekal, vyběhl z domu, který se za ním sesul - díky té nepatrné skulince.

1.1.4 Syžet
Děj je vypravován způsobem aktéra, tedy v ich-formě. Vypravěč popisuje detailně prostředí, věci a osoby a má na ně svůj názor. Příběh je řazen chronologicky od začátku po konec a odehrává se kdesi v Anglii v rodinném sídle nazvaném Dům Usherů. Postavy jsou charakterizovány stručně až na postavu samotného Rodericka Ushera, kterou autor charakterizuje velmi obsáhle a detailně (...nos jemného židovského tvaru, s neobvykle širokým chřípím; něžně vykroužená brada, jen málo vyčnělá, zračící jistý nedostatek duševní energie;...).

1.1.5 Charakteristika literárních postav
V textu se objevují dvě hlavní postavy. Postava Rodericka Ushera - psychicky labilního muže, který se stále víc bojí okolí a pak i sám sebe. Je uzavřený, schizofrenický (= rozštěp mysli, psychická porucha charakterizovaná poruchami myšlení, jednání emocí a vůle), věří svému domnělému příteli. Nakonec úplně zešílí a zemře. Je to spíše záporná postava děje.
Druhá postava je postava vypravěče jako hlavního hrdiny. Je to opak Ushera, můžeme ji chápat jako postavu kladnou. Snaží se vyjít kamarádovi vstříc, později se snaží hlavně nezešílet z temné atmosféry okolo, kdy má ještě navíc jakýsi strach ze samotného Rodericka, avšak současně s ním ze soucitu zůstává.
Třetí postava děje je žena, sestra Rodericka Ushera lady Madeline. Je těžce nemocná, neboť trpí nevyléčitelnou chorobou.

1.1.6 Motivy
Atmosféra strachu - temné prostředí (...S touto myšlenkou jsem zabočil k sráznému břehu černého ponurého močálu, jehož lesklá hladina přiléhala až k obydlí, avšak s děsem ještě otřesnějším než prve hleděl jsem dolů, na obrácený, zrcadlový obraz šedé ostřice, přízračných kmenů, prázdných očí oken...), charaktery postav (Usher - napůl šílenec, poblázněná mysl, bojí se strachu), dvě oběti - smrt, zlo vyplývající ze strachu, krev (...stála lady Madeline Usherová. Její rubáš byl zkrvavený a celé vyzáblé tělo...)

1.1.7 Detaily
Zde myslím autor pracuje s detaily velmi precizně. Užíval detailů jak jako ilustraci, tak jako výstavbového principu (...ať to byly řezby na stropech, chmurné čalouny na stěnách, ebenová dřeň podlahy nebo fantazmagorické heraldické trofeje,...). Používal záměrně obojí, neboť tím dosáhl věrohodnější navození hororové atmosféry.

1.2 Emocionální oblast

1.2.1 Idea díla
E.A.Poe ve svých povídkách využíval zvláště motivy snu, podvědomí a nenormálních psychických stavů. Snaží se alegoricky vyjádřit emoce, které hrdinové prožívají, i jejich morální a filozofické problémy.

1.2.2 Autorův stav ke skutečnosti
Tragický

1.2.3 Nadčasovost a časová omezenost
Myslím, že z tohoto hlediska můžeme označit dílo jako nadčasové, neboť tématika je přetrvávající i do budoucna - násilí a strach, jsou věci které není možno v žádné době potlačit (pouze v utopistických románech).

1.2.4 Umělecká pravdivost
Zánik domu Usherů můžeme pokládat za umělecky pravdivé, neboť autor precizně užíval detailů a popisu a ač velice ochudil dialogy (v textu jich příliš není), podařilo se mu vyjádřit pochmurnou atmosféru celého díla. Z hlediska nadčasovosti a časové omezenosti je dílo taktéž pravdivé, jelikož je nadčasové. Navíc detailně vystihuje strach jako šílenství ozývající se v nitru jedince.

1.3 Smyslová oblast

1.3.1 Forma
Děj je psán v spisovné češtině, autor užil i metafory, alegorie. Přiblížil prostředí pomocí četných detailů. Z motivů jsou použity stálé - hororové prvky.

1.3.2 Žánr
Hororová povídka

2. Usher II - R.Bradbury

2.1 Racionální oblast

2.1.1 Literární látka
Člověk usilující o pomstu provedenou bizardním, ale dokonalým způsobem.

2.1.2 Literární téma
Bohatý člověk si na Marsu nechá postavit dům podle jedné z jeho bývalých knih, ve kterém připraví pomstu důležitým lidem ze Země provedenou taktéž podle knih.

2.1.3 Fabule
Děj začíná již kdesi na Marsu, kde architekt pan Bigelow s dělníky právě dostavěl strašidelný dům, který si nechal na zakázku postavit pan Stendahl. Pojmenoval ho podle domu v jedné ze svých (bývalých) knih - "Dům Usherů". Na otázku, co s nim bude dělat odpověděl panu Bigelowi, že ho má jako schválně jako provokaci na to, že mu na Zemi spálily jeho knihy (jedna z nich byla i Zánik domu Usherů od E.A.Poea). Za chvíli k němu přijde muž, představí se jako Garrett a poví mu, že jeho dům se musí zničit. Stendahl ho poprosí, aby si šel dům prohlídnout. V budově ho Garretta zabije jeden z robotů - opice a tělo Garretta Pikes spálí. Majitel domu spolu se svým společníkem Pikesem stvoří robota-Garretta, aby na zemi nikdo nic nepoznal a odešlou ho raketou zpět. Pozvou několik významných lidí, kteří na Zemi působí ve funkcích, které jsou proti knihám o cokoli neexistujícím a nadpřirozenu. Hosté se obléknou do kostýmů. V tu chvíli řekne Pikes panu Stendahlovi, že Garrett, který je navštívil před oslavou, nebyl skutečný, ale pouze robot. Náhle se ozve zvon, což si Stendahl domyslí tak, že je teď přišel navšívit skutečný Garrett a skutečný stojí venku. Pozve ho dál, kde se stane svědkem několika vražd, které přesně odpovídají úmrtím obětí v knihách E.A.Poea. Je zděšen, ale Stendahl mu vysvětlí, že ty oběti nejsou skuteční lidé, ale pouze jejich dvojníci. Načež mu chce ukázat jak zemře on, Garrett. Ten ze zvědavosti jde za ním do sklepa, je ale Stendahlem zatčen a připoután a dozví se, že tam nahoře umírali skuteční lidé a jejich roboti-dvojníci pouze přihlíželi. Také mu majitel domu poví, že kdyby četl nějakou z knih, kterou mu spálil, věděl by co se stane. Malá ironie. Stendahl Garretta zazdí ve sklepě a společně s Pikesem odlétají vrtulníkem, kdy se za nimi jejich strašidelný dům hroutí.

2.1.4 Syžet
Příběh je přiblížen er formou a je chronologicky seřazen - postupně. Vypravěč prostředí popisuje velice stroze. Příběh je řazen chronologicky od začátku po konec a odehrává se v přítomnosti (duben 2005) na Marsu v nově postaveném "Domu Usherů". Postavy jsou charakterizovány stručně.

2.1.5 Charakteristika literárních postav
Hlavní postavou celého děje je William Stendahl. V mládí zdědil 25 mil. $ a část z nich použil na výstavbu strašidelného Domu Usherů. Na Zemi mu zlikvidovaly jeho 50 000 knih, které ilegálně vlastnil. Je rozhodnutý se za každou cenu pomstít.
Druhá postava je pan Pikes. Je zatrpklý, neboť mu "uklízeči" na Zemi spálili a zničili všechny jeho filmy, které miloval. Je stejně krutý jako Pan Stendahl a plně s ním spolupracuje.
Pan Garrett pracuje na Zemi v Ústavu pro výzkum morálních podmínek Je tvrdý a nelítostný a dodržuje přesně pracovní postup. Pana Stendahla upřímně nenávidí i s jeho domem.
Poslední jsou hosté na Stendahlově "maškarním bálu".
Postavy jsou čtenáři přiblíženy na základě popisů svých činů a jsou statické (bez vývoje).
Z hlediska morálky můžeme považovat všechny hrdiny za záporné, neboť zde není jasné rozdělení (Garrett - v minulosti pálil knihy, chce zničit Stendahlovi dům; Pikes a Stendahl - zabíjejí lidi).

2.1.6 Motivy
Odehrává se v budoucnosti, ačkoli my to chápeme jako přítomnost (psal to v roce 1950). Z hlediska dobové zakotvenosti jsou použity do té doby ještě nevynalezené věci jako jsou rakety, promyšlení roboti se schopností plynně mluvit a uvažovat, ...

2.1.7 Detaily
Autor detailů příliš nevyužíval - jen jako ilustraci - a tak si čtenář o prostředí udělá jen špatnou a mlhavou představu.

2.2 Emocionální oblast

2.2.1 Idea díla
Parodování na povídku od E.A.Poea. Kolonizace Marsu negativním (špatným) stylem, kdy lidé přizpůsobují vše jako na Zemi - vládu, režim, atd.

2.2.2 Autorův stav ke skutečnosti
Tragikomický, kdy je děj spíše komický s tragickým koncem (úmrtí hostů).

2.2.3 Nadčasovost a časová omezenost
Dílo od Bradburyho je z toho kritéria časově omezené, neboť příběh je jen parodie odehrávající se na planetě která bude brzy osídlena a stane se součástí běžného života.

2.2.4 Umělecká pravdivost
Podle mne je Usher II umělecky nepravdivý, neboť postrádá popis důležitý k poznání prostředí díla, přespříliš mnoho dialogů je použito a není ani nadčasový.

2.3 Smyslová oblast

2.3.1 Forma
Děj je psán v spisovné češtině, využity jsou personifikace a ironie. Tradiční scifi motivy.

2.3.2 Žánr
Sci-fi horor s prvky komedie

3. Srovnání děl "Zánik domu Usherů" a "Usher II"

Jestliže srovnáváme obě díla ve věcném obsahu, jde nejdříve o obecné vyjádření obsahu (lit. látka), který se u obou liší. U prvního díla to je o překonání a navození strachu, u druhého to je pomsta člověka. Obě díla jsou postavena na společném prostředí, dokonce i shodě jmen (nevlídné okolí, ponurá atmosféra, Dům Usherů). Také mají obě tragický konec, kdy hlavní hrdinové z domu prchají po úmrtí lidí v domě. Literární téma se liší u povídek v tom, že u Zániku domu Usherů se snaží vypravěč svůj strach překonat a u Ushera II hlavní hrdina strach nahání ostatním. Příběh Usher II tedy vychází ze základů Zániku domu Usherů, kde Raymon Bradbury převzal prostředí a část námětu a zbytek pouze aktualizoval a zasadil do jiné doby.

Po strance ideové se také díla liší. E.A.Poe psal o lidské psychice a emocí, které zkoumal, zato Bradbury kritizoval vize režimů tehdejší doby. Bradbury ovšem v povídce zmiňuje i dílo Poea, které hrdinovi vnuklo nápad s Domem Usherů. Za totalitních systému se pálily knihy s revolučním, scifi a utopistickým námětem (komunismus, nacismus), což je základ nenávisti Stendahla vůči společnosti.

Dle mého názoru na nadčasovost a časovou omezenost, jak už jsem psal, je kvalitnější dílo první - Zánik domu Usherů. Je zasazené do dobře zvolené doby, obsahuje spoustu prvků, které vystihují precizně ideu i námět díla. Oproti tomu druhé už je jen upravená "kopie" v novějším vydání, zpracovaná nepříliš zajímavým způsobem.