Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V neznámém kraji, daleko za řekami a horami, žil jednou jeden chudý, chudičký muž, který měl jednoho hocha a nevěděl, jak by ho dále uživil. Jeho překrásná manželka vypadající jako bohyně krásy Afrodita zemřela jen pár dní po chlapcově narození. Jeho otec mu dal jméno Nathaniel. Celých deset let neměli příliš mnoho peněz, ale nyní již neměli ani z čeho žít.
Otec ho jednoho dne zavedl do hlubokého lesa, a když tam snědli poslední kousek chleba, dítě usnulo. Otec vstal a šel domů, neboť doufal, že až se chlapec probudí, zabloudí a nikdy již nenalezne cestu zpět domů. Když se Nathaniel probudil a zjistil, že otec je pryč, zvedl se a chtěl jít domů. Avšak cestu nenašel, protože bloudil stále hlouběji a hlouběji do lesa.
Byl už večer a na nebi se třpytil stříbřitý hvězdný lesk. Nathaniel běhal ustrašeně sem a tam, když vtom najednou zahlédl malou chaloupku a pomyslil si, že by zde mohl požádat o nocleh. Když vstoupil dovnitř, seděl u stolu starý muž a jedl slepičí polévku. Tento muž byl slepý, avšak oči měl jako modré z nebe. Chlapec nezaváhal a přidal se k němu. Stařec rozpoznal svou společnost a zareagoval otázkou: "Kdopak tu jí moji slepičí polévku?" "To já dědečku!" zvolal Nathaniel, "protože mám velký hlad." Stařec se zaradoval a řekl: "Dlouho jsem na tebe čekal chlapče, u mne se budeš mít dobře." Po jídle mu rozestlal měkkou postýlku a Nathanielovi se spalo jako v nebi.
Druhého dne když vstal, řekl mu stařec: "Nyní budeš pást mé kozy." Nathaniel s hlubokým nadšením souhlasil a když se večer vrátil domů, jedl se slepým dědečkem opět slepičí polévku. Tak Nathaniel pásl kozy celých dvanáct let a stařec byl velmi spokojen.
Jednoho rána, když hnal Nathaniel kozy opět na pastvu, musel zajít hodně daleko, protože dokola už vše spásly. Sedl si k velkému dubu a lehce pohrával na harmoniku. Najednou spatřil v trávě malý čtyřlístek, který se na něho vyzývavě usmíval. Nathaniel ho utrhl. Když večer přihnal kozy domů, daly více mléka než kdy dřív. Druhého dne se vydal opět na pastvu, avšak ještě dál než předchozího dne. Nalezl zde další čtyřlístek. Toho večera daly kozy třikrát více mléka než kdy dřív. U večeře vyprávěl starcovi, co vše toho dne zažil. Stařec pověděl: "Nathanieli, už jsi dospělý, svou službu už jsi splnil. Nyní můžeš jít do světa a nejmladší a nejkrásnější princeznu si vysloužit."
Nathanielovi se návrh líbil a tak se připravil na cestu. S sebou si vzal oba čtyřlístky a rozloučil se se stařečkem. Brzy ráno vyšel na cestu s poutnickou holí. Na zemi našel kus konopného vlákna, a tak ho smotal a uložil do ranečku. Jednoho dne přišel do velmi vzdáleného města a byl tak unaven, že si musel sednou na patník u brány. Ve chvíli, kdy mu dřímota sedala na víčka, zazněl zvuk trubek a herold silným hlasem vyvolával: "Král dává všem na vědomost, že kdo zabije obra, dostane princeznu za ženu a stane se králem." Za pár chvil už se Nathaniel hlásil u krále a vyzvídal, kde obra najde. Král mu udělil pár rad a Nathaniel se vydal na cestu směrem k lesu. Nic zde neviděl. Nebylo zde ani živáčka. Najedenou se za jeho zády zjevil obr. Svedli spolu boj, ten trval 3 dlouhé dny... Nakonec obra přemohl díky konopnému vláknu, kterým obra svázal a hodil dolů ze skály.
Nathaniel dostal princeznu za ženu a stal se mladým králem. Uběhlo mnoho let a oba manželé se rozhodli navštívit stařečka, který krále vychoval. Vydali se tedy na cestu spolu se svými třinácti dětmi. Dorazili k malé chaloupce na kraji lesa. Už z dálky se Nathanielovi zdála prapodivná.
Když dorazili blíž, nebyla již cítit vůně slepičí polévky a v ohrádce se nepásly kozy. Král vstoupil dovnitř. Do očí mu bilo jen posmutnělé prázdno, plné prachu a špíny. Na zaprášeném stole ležel dopis. Nathaniel ho otevřel a četl si sám pro sebe neúhledná písmenka jedno po druhém.
"Milý chlapče, poslal jsem tě do světa z jednoho prostého důvodu. Nechtěl jsem, abys mě viděl umírat. Byl jsem už moc starý a věděl jsem, že brzy zemřu. Ty si však žiješ dle mého mínění dobře, neboť u sebe máš čtyřlístky, které nám přinesly štěstí. Doufám, že ho přináší nadále i tobě. Budu se na tebe dívat, a budu tě ochranovat. Bylo mi ctí tě vychovat."