Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• moderní pohádka

Tu noc, kdy se po obloze koulel měsíc stříbrný a velký jako kolo, se v Mikulášovicích za sedmero horami a za sedmero řekami rozehrály klaksony od aut a hlásný z nejvyššího paneláku zavolal hlasem, co se nedonesl přes celé město, že se v chatrči narodil princ, hloupý Honza.

Než byste řekli švec, z hloupého Honzy vyrostl hloupý mládenec. Jednou se vracel domů se svým poníkem. Zastavil u studánky, aby nabrali sílu. "Ta studánka je snad kouzelná," pravil Honza. "Pravda pravdoucí. Je kouzelná a když dokážeš ji celou noc hlídat a nepromluvit jediné slovo, ukáže ti budoucnost," odpověděl z noční oblohy neznámý hlas. Princ to vydržel a po půlnočním zahoukání sovy se ve studánce objevil obraz. Spatřil krásnou lesní pannu. "Kde tě najdu?" vykřikl Honza. V té chvíli se obraz vytratil a z černého hlubokého lesa se jen ozývalo: "Nespatříš, nespatříš, nespatříš..." Trápil se. Nevěděl, kde ji má hledat. Zčistajasna zaslechl: "Vyprav se hned přes město směrem na Tomášov, vezmi si jen svého poníka a poslouchej ho na slovo!" Hlas se ztratil. Přišel domů do své rodné chatrče a pravil rodičům: "Milá rodinko, jdu do světa!" Sbalil svých pár švestek a dal se na cestu. Hloupý mládenec jel cestou necestou, nocí nenocí, až se zastavil jeho poník a pravil: "Tady rozbijeme tábor." Honzovi trvalo, než pochopil, že to byl jeho poník, který mu to poradil. Takže si rozbalil spacák a šel spát. Ráno ho čekal těžký úkol, musel vyjít velikánský kopec, aby dorazil na Tanečnici, kde měl nastoupit jako místní kuchař v hostinci. Jak se ráno hloupý Honza probudil, tak vše vykonal a stanul před velkou věží, kde hned spatřil, tam vysoko nad hlavou, svou lesní pannu z kouzelné studánky. Dny plynuly jako voda v Mikulášovickém potoce a hloupý mládenec dělal kuchaře a číšníka. Každý den vyběhl třikrát těch cirka 150 schodů, aby přinesl lesní panně vždy teplé, zdravé jídlo, které ukuchtil. Lesní panna si ho oblíbila, že se každý den na něj více a více těšila. Hloupý Honza bohužel nemohl nic říct jen Ja...ja...jan. Jednoho dne přiběhli rádcové za otčímem lesní panny a spustili: "Do lesa za Tomášovem právě přiletěl drak. Vzkazuje, že chce princeznu! Když mu ji pozítří nedáme, spálí celý Tomášov a Mikulášovice ohnivými plameny!" Když nastal den "D", lesní panna s otčímem jeli v BMW naproti k drakovi. Tak hloupý Honza sbalil pár nožů z kuchyně, na hlavu si nasadil rendlík, místo štítu si vzal prkénko na maso a vydal se se svým věrným poníkem vstříc trojhlavému drakovi. Najednou se před BMW a poníka snesl trojhlavý drak. Jak spatřil Honzu, začal ze sebe chrlit plameny, ale že měl hloupý Honza nejnovější výzbroj, tak se těm plamenům ubránil raz dva! Honza se svým mini koníkem vyrazili vpřed, sekl svým nabroušeným nožem a už ležela jedna hlava na zemi. Drak se bránil, jak to šlo. Plameny prskal, páru vypouštěl, ale proti Honzovi neměl síly. Hloupý Honza sekl znovu a znovu a obě dvě hlavy ležely vedle sebe na zemi a smáli se. "A kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp," pravil hloupý Honza.

Po zabití draka hloupému Honzovi patřilo království a ruka princezny. S díky odmítl, vzal si lesní pannu a odjel jak z Tanečnice, tak z Tomášova, chtíc nadobro na vše zapomenout a žít šťastně až do smrti...

Svatba se konala na městském úřadě v Mikulášovicích, byla nádherná a sešlo se tam nemálo lidí...