ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.21
Hodnoceno: 230x Prosím, ohodnoť práci

O Červené karkulce

Byla jednou jedna Červená karkulka. Říkávali jí tak, protože nosívala červený čepec a stejnobarevný šátek. Bydlela s maminkou v malé chaloupce uprostřed lesa.

Jednou ráno, když Karkulka vstala a posnídala, dala jí maminka košík s červeným vínem a koláči, co upekla. Maminka jí řekla: "Tak Karkulko, babička je nemocná, doneseš jí košík, který jsem ti svěřila, a ať jsi do setmění zpátky!"

Inu, Karkulka se vydala na cestu. Ta byla daleká, ovšem Karkulka věděla, kudy má jít - maminka jí poradila, ať se vydá po vyšlapané pěšince, po níž dojde až k domečku babičky. Uprostřed cesty Karkulka potkala vlka a hrozivě se vylekala. Vlk na ni promluvil svým drsným hlasem: "Kampak jdeš, Karkulko?" Karkulka ustrašeně odpověděla: "K babičce, má chaloupku na konci této cestičky, nesu jí něco na zub." "Na shledanou," řekl vlk, a rychle utíkal, aby tam byl rychleji než babiččina vnučka...

...za malý okamžik uviděl domeček. Zaklepal na dveře a ze dveří se ozval babiččin starý, přívětivý hlas: "Kdo je tam?" "To jsem já, Karkulka!" odpověděl vlk slabým hláskem. "Tak pojď dál, je odemknuto!" zvolala babička. Vlk skočil dovnitř, otevřel tlamu a babička už byla v jeho žaludku. Vlka napadlo, že když tady už babička není, mohl by se za ni převléct a sežrat i Karkulku.

A Karkulka už klepala na dveře: ťuk, ťuk, ťuk. "To jsem já, Červená karkulka." "Pojď dál," vyzval ji vlk.
"Babičko, ty máš ale velké oči!?" "To proto, abych tě lépe viděla..." "A proč máš tak velké uši!?" "Abych tě lépe slyšela..." "A jakou to máš velkou tlamu!" "To abych tě mohl lépe sníst!" Vlk vyskočil z postele a sežral i Červenou karkulku. Pořádně se najedl, a jak měl plné břicho, usnul...

...kolem šel zrovna myslivec, který uslyšel zvuk vlkova chrápání. "Babička přece nechrápe," řekl si. Bylo mu to divné, podíval se tedy okýnkem do chaloupky, kde uviděl vlka, který spal v babiččině posteli. V tu ránu mu to došlo. Vlk snědl babičku! Nerozmýšlel se, zabil vlka a rozpáral mu břicho. Z něho mu vylezla babička a kupodivu i Červená karkulka...

A tak všichni žili šťastně až do smrti...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

­­­­

Diskuse ke slohové práci
O Červené karkulce







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)