Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Byla jednou jedna panelová chaloupka, v té chaloupce byla kuchyň a tam přišroubovaná pracovní deska a na té desce visela sada nožů. Mohlo jich být sotva pár tuctů a každý byl jiný. Všechny nože měly své odslouženo, každý byl ze své sady nožů, kterou kdy zakoupila rodina vlastnící tento domeček. Ale každá sada byla nakonec zničena, ztracena, zlomena, zkřivena, zreznuta, pozoubkována nebo jim někdo rozbil rukojeť, tudíž z každé této tuctové sady zbyl nakonec jen jeden nůž. Hlavní bylo to, že všechny do jednoho byly staré a tupé, až na jeden. Říká si Silák a byl to nůž zakoupený asi před měsícem kdesi v teleshoppingu. Je ostrý jako břitva, vyvážený jako kord, vyroben z ušlechtilé, švýcarské oceli a je broušen speciální, diamantovou metodou. Tak to alespoň pořád dokola opakuje hospodyňka, která v chaloupce vaří. Používá pouze Siláka, což ostatní nože deptá. Když není nikdo doma, nože se vyháknou z háčků, na kterých jsou pověšeny, a volně se procházejí po celé kuchyni, opalují se pod světlem digestoře, pročítají si recepty z kuchařky nebo si povídají s ostatními kuchyňskými spotřebiči o počasí či o něčem jiném.
Vždy, každý den, nakonec přijde Silák a začne mluvit o svých úžasných dobrodružstvích, které zažil zatím jen v Ugandě, Indonésii, Austrálii, Mexiku, Rusku, Mongolsku, Japonsku a v Jihoafrické republice. Jeho vyprávění obsahovala bezduché příběhy o osvobozených kouzelných sekyrách a o krásných nožích, o princeznách. Ostatní nože raději se zaujetím naslouchaly, než aby si znepřátelily nejpoužívanější nůž v celé kuchyni, který zde má funkci jakéhosi krále. Když odpoledne jako obyčejně cvakly dveře, všechny nože urychleně naskákaly na svá místa až na Siláka. Musel ukázat, že je tu největší, a hospodyňka držíce ho v ruce si nemohla vzpomenout, že by nechávala svůj nejlepší nůž uprostřed pracovní desky. Silák to měl za vítězství, ale ostatní nože zuřily: "To, že se nože hýbou, je důležité tajemství," pravil nejstarší z nožů. "Tak důležité, že ho nesmí porušit žádný nůž." "Žádný," zdůraznil.
Jednou se vydal Silák dál, než je povolené, neboť by se nemusel stihnout vrátit na své místo. Ale ostatním nožům to nevadilo, protože mohly započít válečnou poradu. "Já bych na něj prostě skočil v přesile a rozškrábal ho," přišel s nápadem nožík Solingen na vykosťování ryb. "Neblázni!" zakřičel na něj zbytek kuchyně. "Je z nejlepší oceli, neudělal bys do něj ani maličkou rýhu." Nože zmlkly a daly se opět do přemýšlení. "Můžeme ho hodit do plného umyvadla, aby tam zrezivěl," přišel s dalším nápadem nůž Bonsmann na krájení a dezertování dortů a jiných zákusků. "Neblázni, je nerezový, a ani bychom ho tam nedostali," odbyl ho znovu zbytek kuchyně. Přemýšlelo se dál, hodinu, dvě. Náhle někdo promluvil ve vedlejším traktu kuchyně. "A co ho zavřít do krabice a spálit ji?" Ostatní nože tento nápad zaujal a spotřebiče se dívaly po tvůrci tohoto spásného nápadu. Byl jím podběrák na knedlíky Blex. "No jo, ale kde chcete tady v panelové chalupě rozdělat oheň?" ptal se otvírák na konzervy Toro. Nože opět přemýšlely, ale pouze chvilku. "Na co rozdělávat oheň, můžete ho zavřít do mně!" ozvala se horkovzdušná trouba Mora. "Ale musí se to povést!" Avšak náhle se ozval známý Silákův hlas: "Tak se mi zdá, že tu na mě někdo kuje pikle!" Ostatní spotřebiče se zhrozily, z ničeho nic se vysunula zásuvka pod pracovní deskou a odtamtud vykoukl Silák, jemuž se vzteky blyštilo ostří. "Myslíte si, že by moje hospodyně dopustila zničení mě? Mě! Nejlepšího nože na světě? Mě zbožňuje a na vás tak zvysoka kašle! Nejste nic jiného, než pouze staří, zubatí, slabí, ničehoschopní tupouni a co nevidět poputujete pěkně do popelnice!" Silák byl očividně rád, že ostatním řekl, co si o nich myslí. Ale jednu věc přece jen nevypočítal. Ostatních kuchyňských příslušenství bylo asi tak třikrát až čtyřikrát tolik a všechny se vzteky blížily k němu. Čím víc na Siláka doléhal stín jeho přibližujících se nepřátel, tím byl Silák strachy menší a menší. "Na něěj!" zařval nůž na maso Tescoma a vrhl se společně s ostatními do boje s nepřítelem. Silák bojoval statečně, ale stejně ho nakonec přesila udolala. Červi, kteří hodovali v ovocném dortu uloženém již třetí týden v lednici Gorenje, byli velice neradi, že přicházejí o svůj domov v podobě papírové krabice, ve které bylo jejich obydlí uloženo. Právě do této krabičky byl skutálen onen nůž Henglebach zvaný Silák a následně strčen do trouby, rozehřáté na nejvyšší stupeň. Nože se radovaly, zpívaly, tancovaly a smály se tomu nafoukanému hlupákovi, co se teď škvařil dole v železném pekle.
Náhle cvakly dveře a hospodyně, jako první z početné rodiny obývající chaloupku, vchází do dveří. Nože i příbory, talíře hrnky, sklenice, pánve, hrnce, kastroly, vařečky, kořenky, kuchyňští roboti a pokličky se zděsily a co nejrychleji se vrátily na svá místa. Hospodyňka vešla do předsíně a zarazila se, ve vzduchu bylo cítit cosi spáleného. Instinktivně vběhla do kuchyně a uviděla zapnutou troubu, z níž vycházel kouř. Urychleně vyběhla k troubě, vypnula ji, rychle otevřela a do obličeje se jí rozptýlil hustý dým, kvůli němuž se od trouby odvrátila. Štiplavý kouř neuvěřitelně pálil do očí, a když je opět otevřela otočíc se k troubě, viděla papírovou krabici. Jen co na ni chtěla sáhnout, popálila si ruce. Po chvilce čekání, až vše trochu vychladlo, ji otevřela a uviděla svůj úžasný nůž Henglebach. "Jak ty ses sem dostal?" ptala se sama sebe.
Jediné, co hořelo, byly maličké krémové kousky dortu, zatímco Silákovi se nestalo vlastně nic. Hospodyňka se zaradovala, kuchyňské potřeby se zděsily. "Co teď budeme dělat?!" naříkaly si v myšlenkách.
Hospodyňka se rozhodla, že dnes uvaří guláš, připravila si potraviny a chtěla na prkýnku krájet cibuli. Vzala do ruky svého oblíbence a velkou silou chtěla docílit rozpůlení cibule, ale nůž pouze sjel po slupce a její veliké kousky rozmáčkl o dřevo plotýnky. Zbytek cibule se skutálel na zem kamsi do kouta. Hospodyňka se zarazila, podívala se podrobněji na ostří nože a zjistila, že vlastně žádné není. Falešné, umělohmotné ostří se roztavilo v troubě a kapénky ztvrdlého plastu byly teď přichycené v papírové krabici. "To je ale šmejd!" zanadávala hospodyňka nad nekvalitním výrobkem, když ho házela do koše. Nakonec vzala starý dobrý krájecí nůž Stainless a bez problémů s ním nakrájela cibuli.