Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V jednom dalekém a krásném království žil mocný král a ten měl dceru Sněhurku. Protože Sněhurce brzy zemřela maminka, král ji vychovával sám. Výchova se mu však vymkla z rukou a tak se ze Sněhurky stala velice rozmazlená dáma.
Král se rozhodl znovu oženit, aby dal své dceři novou matku. Sněhurce se to vůbec nelíbilo. Nová královna byla moc hodná, měla se Sněhurkou velkou trpělivost. Každý večer se ptala svého kouzelného zrcadla: "Zrcadlo, zrcadlo, pověz, kdo je na světě nejkrásnější?" a ono stále odpovídalo: "To ty jsi královno v zemi zdejší, ze všech nejkrásnější!" Až jednoho večera konečně odpovědělo: "To Sněhurka je v zemi zdejší, ze všech nejkrásnější!" Královna měla velikou radost, že Sněhurka konečně dospěla a může si vzít za manžela prince ze sousedního království.
Jenže Sněhurka byla tak rozmazlená, že ji princ nechtěl. Královna tedy rozhodla, že musí Sněhurce pomoci a poslat jí na zkušenou na hospodářství sedmi trpaslíků, neboť ti byli velmi dobrými učiteli chování i domácích prací. Dobrovolně tam však Sněhurku nemohla dostat, domluvila se tedy s králem a vyslali jí pod jinou záminkou na procházku se sluhou, od kterého ji měli informovaní trpaslíci převzít.
Trpaslíci se radovali ze cti, které se jim dostalo a na vyjádření úcty poslali královně po sluhovi čerstvé srnčí srdce k obědu. Před Sněhurkou však předstírali překvapení, když ji nalezli ve svém domečku. Sněhurka byla celá uřvaná, protože ji sluha v lese přenechal lesním zvířátkům a ta jí do chaloupky musela násilím odvléci.
Trpaslíci si dali velkou práci s výchovou Sněhurky, zapřáhli ji, kde se dalo. Sněhurka se tedy učila prát, vařit, stlát, uklízet a také dobře chovat. Očekávaný výsledek se ale nedostavil.
Nešťastní trpaslíci o tom podali královně zprávu. Ta nevěřila, že ani oni nedokázali se Sněhurkou něco udělat. Převlékla se za hodnou babičku, vzala si košík plný jablek a šla na kontrolu. Zaťukala na dveře a čekala. Z domku se ozvalo: "Koho to sem čerti nesou!?" Královna odpověděla: "To já, babička, rozdávám jablíčka." Sněhurka zařvala: "Otevři si, nemám čas, babo!" Královna vešla a když Sněhurka viděla plný košík jablek zadarmo, vytrhla je stařence z ruky a vystrčila ji bez poděkování ven.
Sněhurka chtěla jablka sníst dříve, než přijdou trpaslíci, aby na ně nezbylo, ale pak dostala ďábelský nápad. Přemohla svou lenost a došla do lesa nasbírat bobule rulíku zlomocného. Ty pak smíchala s jablky a upekla koláč. Rozhodla se, že se trpaslíků zbaví, aby už ji nemohli nutit k učení.
Trpaslíci měli velikou radost, když přišli z práce domů, že Sněhurka poprvé nepřipálila koláč a s chutí se do něj pustili. Stihli poslat posla s dobrou zprávou královně a pak padli všichni k zemi otráveni rulíkem.
Královna netušíce neštěstí povolala prince, že přišel čas, aby si pro Sněhurku konečně přijel. Princ se pro ni radostně vydal.
Sněhurka, která prince nikdy před tím neviděla, ohromená jeho krásou, omdlela. Princ, jenž měl základní zdravotnické vzdělání, jí okamžitě poskytl první pomoc. Při umělém dýchání z úst do úst se Sněhurka probrala. Byla to oboustranná láska na první pohled.
Zoufalá Sněhurka se princi přiznala k vraždě trpaslíků. Společnými silami vykopali sedm hrobů a trpaslíky pohřbili.
Zamilovaný pár si slíbil věrnost a rozhodl se ke společnému útěku za hranice království. Od té doby už je nikdy nikdo neviděl. A pokud nezemřeli, žijí s tímto krutým tajemstvím dodnes.