Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Bruslařka obecná, latinským názvem Laonie Classis - systematické zařazení:

Doména: Eukaryota
Říše: Živočichové
Kmen: Členovci
Podkmen: Vzdušnicovci
Třída: Hmyz
Řád: Křídlatí
Čeleď: Bruslaři
Rod: Bruslařka
Druh: Obecná

Vyvinula se z Svinky Obecné, ale vytvořila svoji vlastní vývojovou větev bruslařů, která se oddělila od Svinkovitých v Pre-siluru. Patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou, nenajdeme u ní larvální stádium.

Bruslařka obývá rozsáhlé Biomy v mírném a subtropickém podnebném pásmu. Najdeme ji na všech kontinentech kromě polárních oblastí a Austrálie. Životním stylem je vázána na vodu, kde se reprodukuje a loví drobnější hmyz, vyskytuje se proto v blízkosti jezer a rybníků.

Laonae patří mezi středně velký hmyz (velikost 10- 17 mm). Pro svůj způsob obstarávání potravy je zabarvena do tmavých maskovacích barev. Vnější anatomií se příliš neodlišuje od běžných členovců. Tělo se skládá z jednotlivých segmentů, vyztužených exoskeletem (vnější kostrou tvořenou mj. chininem), a dělí se na hlavu, hruď a zadeček. Z hlavičky se tyčí dvě mohutná tykadla, která zachytí sebemenší pachovou stopu kořisti. Nápadná jsou i velká kusadla určená pro lov a následné rozmělňování uloveného hmyzu. Hrudní článek poznáme podle 3 párů dlouhých končetin zakončených zploštělými polštářky uzpůsobenými pro pohybování se po hladině. Ačkoliv bruslařka patří mezi křídlatý hmyz, létat neumí a svá křídla používá podobně jako cvrček k lákání partnera pomocí akustických signálů vydávaných při tření krovek o sebe. Na zadečku najdeme ústrojí pro kladení vajíček - kladélko a vyústění trávicí soustavy.

Většinu dne tráví bruslařka obstaráváním potravy, její kořistí se často stávají mláďata potápníků a některé druhy pavouků. Když ale nastane léto, v celém okolí jezera se ozývá charakteristický cvrkot, kterým samečci lákají výhradně jen jedince opačného pohlaví (na rozdíl od obratlovců se u členovců homosexualita nevyskytuje). Samotné páření probíhá na hladině. Sameček vyleze na samičku a pomocí speciálně uzpůsobených předních končetin ji pevně uchopí. Následně do ní zasune svůj spermatofor a dojde k vnitřnímu oplodnění. Během 5ti dnů samička, díky vrozeným instinktům, vyhledá příhodné místo v nivní půdě a vytvoří spletitou a komplikovanou síť chodbiček, hnízdo. Zde naklade pomocí kladélka (útvar trubicovitého tvaru, sloužící k bezpečnému dopravení vajíček na zem) 50-100 vajec. Po vykonání hnízdícího rituálu nechá samička budoucí bruslařky napospas osudu. Za 2-3 týdny se již ale mláďata derou objevovat svět, díky již dobře vyvinutým kusadlům jim nečiní žádný problém prorazit obal vajíčka. Některé z nich po cestě do jezera zabloudí a stanou se večeří většího hmyzu, ale zpravidla nejméně 30 jedinců přežije, aby mohlo dosáhnout dospělosti a přivést na svět další generaci...

Bruslařky se poslední dobou stávají důležitými bioindikátory znečištění životního prostředí. Kdykoliv se zhorší kvalita vody, například v důsledku zvýšeného výskytu nebezpečných jedovatých toxinů, přestane se od jezer ozývat charakteristické cvrlikání. I sebemenší množství škodlivých chemikálií dokáže zničit celou kolonii. Proto je důležité bruslařky chránit, neboť nikdy nevíte, co může ředitel některé komerční továrny vypustit do našeho vodního bohatství, aby ušetřil pár tisíc...