Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V Novém Strašecí se blízko historického náměstí vypíná do výšky budova gymnázia. Je to stavba vskutku pěkná, světle žlutě natřená. Co nás na první pohled zaujme? Řekla bych, že to jsou tmavě hnědé dveře, částečně prosklené, které k budově neodmyslitelně patří. Ovšem najdou se zde i podpisy pouličních vandalů, kteří bezmyšlenkovitě ničí vše, co je pěkné. Nad vstupem do školy jsou usazená vysoká členitá okna a busta Jana Amose Komenského.

Poté co otevřeme těžké dveře, uvítá nás šest kamenných schodů, za nimiž se nachází další prosklené dveře. Když otevřeme i je, rozloží se před námi pohled do chodby vedoucí na základní školu, s níž je gymnázium propojené, na další schodiště a také na oblíbené školní občerstvení. Pojďme ale dál. Každé ráno se vydám do suterénu. Ve sklepě budovy se nachází šatna. Co nás zde nepříjemně zaujme, jsou prolínající se pachy z bot. Zde bych se moc dlouho nechtěla zdržovat.

Odtud poté chodím do své třídy. Je až úplně nahoře, takže mě občas začnou bolet nohy, než vyjdu všechny ty schody. V prvním patře se nachází asi čtyři třídy - učebna zeměpisu, dějepisu (kde na stěnách visí velké nástěnky) a dvě učebny jazyků - malá a velká. Ale tyhle učebny mineme a budeme pokračovat do druhého patra.

Konečně jsem se vydrápala až nahoru. Tato chodba je vždy plná upovídaných studentů, kteří se navzájem překřikují. Jako každý den, tak i dnes mě zde přivítá nástěnka informující o sportovních a jiných aktivitách a zájmech naší školy. Kousek opodál, směrem k učebně číslo 5, sklání své zelené listy k zemi obrovský fíkus. Naproti němu je vchod do učebna matematiky. Mineme fyzikální třídu se schodovitě postavenými lavicemi, chemické laboratoře s kachlíkovými stoly, učebnu biologie a informatiky a teď už stačí projít jen kolem kopírky a profesorského kabinetu a přede mnou se objeví můj cíl. Ano, konečně jsem se dostala do své třídy. Teď se jen pohodlně usadím do lavice poblíž dveří.