Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vánoce mám velice ráda. Ráda dávám, ale i dostávám dárečky, a taky moc ráda peču cukroví. Potěší mě, když má někdo radost z dárku ode mne.
Úplně nejdříve na začátku předvánočních příprav zdobíme náš dům. Do obývacího pokoje vždy naskládám všude různé svíčky, svícny a vánoční postavičky, třeba sněhuláky. Na stolek dáme vánoční věneček se čtyřmi svíčkami, které ale nepálíme jako adventní, ale prostě jen tak pro radost. Na sloup za televizí pověsíme také nějakou tu ozdobu. Na lustru máme velké stříbrné a zlaté koule s umělou zelenou větvičkou. Do obyváku vždy na Vánoce umístíme vánoční stromeček. Dříve jsme měli umělý stromeček, který je teď ve škole u nás ve třídě, zdobili jsme ho různě barevnými ozdobami. Ale od minulého roku máme stromeček živý, který strojíme do modrostříbrna. Je lepší mít živý stromeček, neboť krásně voní dřevem a je to příjemné sednout si večer na gauč a užívat si vedle něj tu vánoční pohodu. Tolik asi k naší výzdobě v obývacím pokoji. V pokojíčcích žádnou nemáme. Jenom u bratra je svícen za oknem a ozdoba v okně. Na chodbě také moc výzdoby není, ale přeci jenom na skoro každém světle je maličká ozdůbka. V jídelně máme na stole "vánoční hvězdu". Vedle ní je umělý, krásný, adventní věneček, na kterém pravidelně každou neděli pálíme jednu svíčku. Nad adventním věncem, na lustru, je přivázaná červenou mašlí velká rudá koule. Za okny je svícen a ozdoba. Letos ne, avšak jinak každý rok připevňujeme venku na plot umělé zelené větvičky a zelená světýlka. Na trávníku za plotem je stromeček, na němž jsou rovněž světýlka.
Moje oblíbená činnost o Vánocích je pečení cukroví. Tenhle rok jsme jich měli asi čtrnáct nebo patnáct druhů. Sice po malých dávkách, ale opravdu hodně různých druhů. Pečeme například cukroví skořicové, pudingové, linecké, kakaové, tmavé a světlé ořechy, úlky, kávová zrna...a takhle bych dokázala vyjmenovat asi čtrnáct druhů.
Před Vánocemi chodím s bráchou k babičce a k dědovi do Bohouňovic, aby mohla mamka připravovat to, co potřebuje. U babičky jsme vždycky také strojili stromeček. Zdobení stromečku mám taky moc ráda, protože to člověka dobře naladí.
Když nastane den Vánoc, strašně se těším. Dopoledne jedeme od babičky s dědou do Kolína na zimní stadion, protože bratr má zápas; říkají tomu "srandamač". To hrají kluci hokejisti proti rodičům. Je to opravdu sranda. Když dohrají zápas, jedu já, babička a mamka k nám domů připravovat oběd. A brácha, děda a taťka ještě zůstávají na zimní stadionu a potom přijedou domů za námi. Já se mezitím převléknu do svátečního a mamka smaží kapra. U nás nemáme štědrovečerní večeři, ale oběd, protože babička s dědou potom odjíždí k bratranci a sestřenici do Červených Peček. Jakmile mamka připraví kapra, kluci akorát přijedou domů, umyjí se a jdeme ke stolu. Máme knedlíčkovou polívku a smaženého kapra s bramborovým salátem. Brácha má tedy řízek, protože nemá rád kosti. Až se naobědváme, vyrazíme si na procházku zapálit babičce svíčku na hrobeček. Když se vrátíme z procházky, uděláme si čaj a kávu. Kolem půl třetí taťka jde nahoru do obývacího pokoje, zapne kameru a pustí koledy. My je slyšíme zezdola a utíkáme nahoru. Začneme rozdávat dárky a radujeme se z nich. Když jsou všechny rozbalené, je asi šest hodin. Babička s dědou odjíždějí do Červených Peček a my zůstáváme doma, povídáme si, koukáme na televizi a hrajeme si s dárky.
Den po Vánocích jedeme na oběd k babičce a dědovi do Bohouňovic, kde nás čekají další jeden nebo dva dárky. Jsme tam do podvečera. Potom jedeme zase domů.
O vánočních svátcích jsme jezdívali na hory, ale teď jsme doma nebo v Bohouňovicích. Užíváme si dárky. Ale potom se čas krátí a přichází Silvestr.
Silvestr jsme také dříve slavili na horách, ovšem teď ho slavíme u nás doma. Přijedou k nám ještě další dvě nebo tři rodiny s dětmi a hrajeme si, tedy spíše děláme blbosti a slavíme. O půlnoci se přemístíme před dům a začneme pouštět rachejtle. Minulý rok jsme byli venku skoro hodinu. Byl slyšet i ohňostroj z Kolína. Slavíme tak do dvou hodin do rána.
Když končí vánoční svátky, vzpomínám, jaké to bylo hezké. A taky se mi do hlavy derou myšlenky na školu, že tam zase budu muset brzy jít. Škoda že vánoční svátky nejsou delší...