Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Fifinka se zdá býti čistokrevným pudlem. Už na první pohled poznáme, že Fifinka není obyčejný pejsek. Je velice čistá a chodí s hlavou vztyčenou. Jistě se s ní její panička, paní Růžena Nádherná, chlubí na výstavách.
Podíváme-li se na Fifinku zblízka, zjistíme, že má krásnou krémovou barvu. Její oči jsou zbarveny jak jinak než do hněda. Na krku jí visí "roztomilý" růžový obojek se jmenovkou a známkou. Není to dobře rozeznat, ale dala bych krk za to, že i ta známka je nabarvena na nějakou nepřirozenou barvu typu lososová.
Celá Fifinčina srst působí velice pěstěným dojmem. Zdalipak má svého kadeřníka a chodí do salonu krásy (jestli ano, tak je tedy na tom lépe než já)?
Ale když se podíváme na paní Nádhernou, ani se nemůžeme vzhledu jejího psa divit.
Paní Nádherná je velice vážená osoba, a tudíž chodí slušně oblékaná (pro tuto procházku si vzala černý kostým a samozřejmě lodičky).
A hned za nimi kráčí pan Vochmelka se svým Brutem.
Pejsek je velice roztomilý a pěkný, ale na druhou stranu se zdá hodně špinavý. Ani se u něho nedá určit rasa.
Vzpřímené uši, dlouhý čumák, dlouhé nohy a dlouhý ocas nám napovídají, že se jedná o německého ovčáka, ale krátká srst a bílá až šedivá barva to vše popírají.
Co se chování týče, Bruto by pár společenských lekcí potřeboval. Vždy svému pánu uteče a vrátí se až za hodně dlouho. Cestou si tu a tam nabere nějaké ty blechy v popelnicích a rozšíří svou nejasnou rasu.
Ale není divu, když žije s panem Vochmelkou, který si na něho pomalu ani nevzpomene a jen zřídka s ním chodí ven. Možná by si ho všiml více, kdyby tento pejsek uměl chodit do hospody pro pivo.
Pro dnešek se tvrzení "jaký pán, takový pes" potvrdilo...