Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každý jistě známe ty dobré rady typu – den před důležitou zkouškou už se neuč, netrénuj, relaxuj, na nic nemysli, zbláznil by ses z toho... To se snadno řekne... Mám takové své místečko, mezi poli remízek s jezírky – podle mě ideální místo pro relaxaci a odreagování, mám ale strach, že až budu mít poslední den před maturitou, hlavu přeplněnou informacemi, možná přestanu tu nádheru přírody vnímat jako jedinečnou šanci pro uvolnění, ale pod tíhou znalostí uvidím ve všem kolem jen chemické vzorce, ekologické vztahy a jiné biologické zákonitosti.

Květen je pro mě nejkrásnějším ze všech měsíců, příroda se již dávno probudila k životu. Jabloně lemující klikatou cestu mezi poli svítí do dáli svými překrásně rozkvetlými korunami. Pokud ovšem zavřete oči, abyste dali průchod i dalším vjemům, přímo vás omámí sladká vůně, která se rozlévá do celého okolí. Sejdete z cesty, protože jste spatřili onen svěže zelený ostrůvek, malý ráj na zemi. Cesta k němu vám ubíhá tak pomalu, už se nemůžete dočkat, až si sednete na sluncem vyhřátý měkký palouček a budete se jen kochat přírodou. Je to krásný pocit, mít chvilku jen pro sebe. Jediné co může "vyrušit" absolutní poklid této scenérie je zpěv ptáků či srnka, která vyběhla rychle jako střela z nejbližšího lesíku. Asi jste jí zkazili možnost napít se z křišťálově čistého jezírka, které vám odráží do očí jasnou sluneční záři. Zrcadlo hladiny chvílemi zčeří svými prstíky vodní tráva, kterou rozhoupal jemný teplý vánek. Možná budete vděční, že nedaleko jezírka vyrostly břízka a keříky, které uchrání vaše oči většího oslepení díky siluetám sahajícím přes jeho břeh. Můžete si užívat této rajské přírody.

Před cestou do přírody se asi nejdříve připravím, resp. obrním vůči negativním vlivům a nástrahám – působení negativního karcinogenního UV záření zmírním použitím kvalitního opalovacího krému, s vyhlídkou navštívení místa s vodní plochou si raději nasadím brýle s polarizačními skly a nastříkám se insekticidním sprejem (samozřejmě s jinou hnací látkou než jsou freony - látky ničící ozónovou vrstvu) – ten snad zabrání, aby si mě vybral za hostitele ektoparazitický hmyz – klíště obecné – přenašeč klíšťové encefalitýdy či lymeské boreliózy.
Pak až vyrazím směle za svým cílem. Klikatá polní cesta je lemována stromy čeledi růžovitých – konkrétně rod jabloň. Na první pohled mě zaujmou její pravidelné květy asi nejjednoduššího z květních vzorců – 5C 5K mnoho A i G. Jejich vonné pryskyřice jsou eolicky roznášeny okolní krajinou. Změním směr cesty, abych se přiblížila remízku s jezírkem. Cestou míjím osamělý akát – typický příklad amenzálismu – ekologického vztahu kde rostlina vypouštěním jedovatých látek do okolní půdy zabrání růstu dalších bylin. Posadím se na palouk před jezírkem. Při pohledu na něj mi na mysli jistě vyvstane nějaký z titulů typu Kniha lesů vod a strání. Pak mě možná vyruší srna utíkající z lesa. Vypočítat její rychlost by už nedalo takový problém vzhledem ke známé vzdálenosti dvou jehličnanů, které míjela během tří sekund. Určitě mě zaujme jejich trochu narezlé spodní jehličí, což doufám není vlivem kyselých dešťů rozkládajících chlorofyl. Výhled mi může porušit oslnivé světlo dopadající na vodní hladinu a pod stejným úhlem se odrážející do mých očí. Kolem jezírka vyrůstají v náhodné disperzi polokeře a náletová plevelná dřevina - bříza bělokorá – též známá léčivá bylina na rozdíl od rulíku zlomocného s jedovatým alkaloidem atropinem – v historii neuvážlivě užívaným mladými ženami kvůli rozšíření zorniček, které vypadají přitažlivěji.

Jak se znám, tak by mě zřejmě čekal druhý z případů. Raději to tedy nyní nebudu řešit, nechám všemu volný průběh. Možná mi ani na podobnou vycházku poslední den před maturitou nezbyde čas, protože se budu snažit do hlavy dostat co nejvíce dalších informací...