Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2017 znělo Obraz od Josefa Lady a jednalo se o popis vybraného Ladova obrázku

Pro popis obrázku jsem si vybral Papouška z mojí dětské oblíbené knížky Ladovy veselé učebnice: Ptáci, který se nachází na straně 12 pod názvem kapitoly Papoušek.
Tato kniha se zabývá ptáky a líčí je za pomoci hravých básní Ladislava Stehlíka i za doprovodu obrázků Josefa Lady.

Autorem samotného obrázku je Josef Lada, jehož není nutné příliš představovat. Byl to rodák z Čech, vlastenec, jenž se narodil v Hrusicích, kam situoval mnohé ze svých kreseb a postav, které vymyslel (příkladem tomu budiž kocour Mikeš). Nejvíce se ve světě ale proslavil díky knize Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, neboť tato publikace byla přeložena do mnoha světových jazyků a sklidila uznávaný obdiv (také díky Ladově originální ilustraci, bez níž si prakticky nikdo nedokáže knihu Jaroslava Haška představit).

Na obrázku můžeme vidět v pozadí papouška, který stojí na drobné katedře (možná je to ale jenom řečnický pultík) vedle poloplné sklenice vody, kde cosi přednáší ostatním zvířátkům. Lze tedy předpokládat (díky úvodnímu obrázku na deskách knihy), že je to učitel nebo alespoň přednášející, jenž má momentálně hodinu, kde vykládá látku, do níž je velice ponořen.
To umocňuje zvednutá pravá noha, jíž barvitě gestikuluje a doprovází svá slova, která dychtivě lapá jeho publikum. Význam tohoto barevného červenozeleného papouška rodu ara (pravděpodobně se o něj jedná) je tedy zcela očividným - představuje kantora.

V popředí jsou pak posluchači-studenti, kteří hltají jeho proslov. Dle zaujatých tváří lze soudit, že je řeč zajímá a k učiteli (papouškovi) chovají velký respekt, úctu a obdiv, protože k němu shlížejí pokorně zpoza země, zatímco on je na katedře.
Mezi těmito ptáky můžeme vidět husu, holubici, slepici, kohouta a skřivánka, který však v kompozici má význam spíše symbolický než praktický.

Celý obraz je laděn především ve světlých hravých tónech, typických pro Josefa Ladu. Je v něm zúročeno mnohé ze symbolismu (pozice papouška a ostatního ptactva, napřažená levá noha...) a impresionismu (autor se snažil zachytit momentální stav pozornosti a dychtivosti po vědění ptáků, stejně jako zapálenosti líčícího přednášejícího).
Přes všechnu vážnost si ale stále zachovává dětskou hravou podobu, a proto nenudí žádného diváka věkové kategorie a vzbuzuje tak spíše radost, veselí a někdy dokonce i smích.

Tento obrázek je známkou Ladovy kvality, kterou mnozí bohužel neuznávají, neboť podle nich by takové ilustrace dokázal ztvárnit prakticky každý. Jen málokdo si ale uvědomuje, kolik je za tím hodin práce a jakou mají takové obrázky ve skutečnosti hodnotu.

Mně osobně se tento obrázek líbí nejvíc z celé knížky, protože na mne papoušek působí oproti ostatním zvířátkům dominantně, ale takovým zvláštním, komickým, ztřeštěným a dalo by se říci až bláznovsky-snílkovským dojmem, tudíž je mi hodně blízký.