Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento svícen je, dá se říci, ukryt v rohu nepříliš prostorné chodbičky, která spojuje dva pokoje našeho milého bytečku. Dříve byl postaven hned v předsíni, musel však uvolnit místo jedné vymoženosti moderního světa.
Na první pohled vám tento kouzelný předmět připomene malého tělnatého mužíka, z jehož špičaté čepičky vyrůstá vysoký strom, třpytící se ve svitu ohně i slunečního paprsku. Ovšem pokud se k němu přiblížíte alespoň na dosah ruky, pocítíte to kouzlo, které vzrůstá v temně hnědém podstavci, které proniká všemi nádherně tvarovanými záhyby stojanu a které vyvěrá až ke knotu medové svíce a opouští tento úžasný předmět horkým plamenem ohně.
Kdykoliv kolem něj jen projdu, vždy jako by se mi zatemnilo v hlavě a já si vzpomněla na všechny nádherné zážitky, které jsem kdy prožila. Vzpomínám na dobu Vánoc, na to kouzlo, které vždy zavoní a oslní duši každého z nás. Vždyť je to kouzlo, které nepatří nikomu jinému než jeho pravému majiteli. Vždyť je to kouzlo Vánoc.
Dokázala bych se na ten svícen dívat celé minuty, hodiny, dny i noci, celé roky, celý svůj život.