Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kytara je hudební nástroj patřící do skupiny drnkacích strunných nástrojů. Do své současné podoby se vyvinula koncem 18. století. Od 20. století zájem o kytaru velmi vzrostl, a je tak jedním z nejoblíbenějších hudebních nástrojů.

Základní dělení je na akustické (využívají jen akustických schopností strun a ozvučné skříňky), elektroakustické (mají zabudovaný zesilovač, zvuk je stejný jako u klasické kytary), elektrické (mají elektromagnetický snímač, nepotřebují korpus, zvuk je elektronicky upravován) a baskytary (elektricky zesílený kontrabas, díky tvaru řazený ke kytarám).

Dále se kytary liší počtem strun. Nejběžnější je šest strun laděných na tóny e1, h, g, d, A, E. Dvanáctistrunné kytary mají každou strunu zdvojenou. Baskytary mají čtyři struny naladěné na tóny E1, A1, D, G.
Struny jsou nylonové a kovové. Nylonové struny mají jemnější zvuk, používají se ke hraní klasiky, kovové jsou používanější a mají ostřejší zvuk.

Horní část kytary, ve které je umístěna ladící mechanika, se nazývá hlava. Na navíjecí válečky jsou připevněny struny, jež se ladí pomocí ladících kolíčků. Následuje krk, jehož vrchní část se nazývá hmatník. Obě části jsou velmi namáhány, proto jsou z jednoho kusu tvrdého dřeva. Krk je obvykle mahagonový a hmatník ebenový či palisandrový. Do hmatníku jsou zapuštěny kovové pražce. První pražec, ořech, je ze slonoviny, drží struny na svém místě a nastavuje jejich výšku nad krkem nástroje.

Největší část kytary je korpus. Jeho nejdůležitější součástí, která má největší vliv na zvuk nástroje, je vrchní deska. Zesiluje zvuk ze strun a určuje délku tónu. Vyrábí se z kvalitního dřeva, nejlépe z rezonančního smrku. Uprostřed desky je rezonanční otvor, jenž má také velký vliv na zvuk. Spodní deska je nejčastěji z palisandru a s vrchní deskou ji spojují luby. Uvnitř korpusu jsou ozvučná žebra, podporující rezonanční vlastnosti a pevnost nástroje.

Na vrchní desce se nachází kobylka. Jedná se o velmi důležitou součást kytary, váží se k ní struny a s její pomocí se přenáší chvění strun na vrchní desku. Je z jednoho kusu tvrdého dřeva, jako je eben nebo palisandr.

Povrch kytary je upraven a nalakován. I kvalita laku má velký vliv na výsledný zvuk nástroje. Kytara může být různě zdobena dřevěným vykládáním nebo perletí. Způsob zdobení je pro každého nástrojáře specifický.