Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mé nejoblíbenější místo se nachází na konci naší zahrady. Jde se tam po úzkém betonovém chodníčku. Na mém oblíbeném místě to vypadá asi takhle: je tu malé ohniště obložené kameny a u něho dřevěná lavička. U plotu za lavičkou jsou dva stromy - višeň a ořech.
Nejraději to tu mám na jaře. Je zajímavé pozorovat probouzející se přírodu ze zimního spánku. Ze země vyrůstájí jarní květiny. Tráva se začíná zelenat a na větvích se objevují první pupeny s lístky. Ráda poslouchám ptáčky, kteří sedí na větvích a svým půvabným zpěvem vítají jaro. Celé toto období na mě působí zajímavě a kouzelně.
V létě už je včechno v plném proudu. Vzduchem voní květiny a teploty sahají i na třicet stupňů Celsia. Někdy vylezu na strom, ze kterého vidím hned více věcí. Psi v sousedních zahradách odpočívají nebo běhají a radují se z léta. Lidé sedí pod slunečníky a relaxují a druzí naopak vyhledávají práci, a proto okopávají své záhonky. Je hezké se vžít do přírody a vše s ní vnímat. Zaposlouchávám se do přírody a slyším cvrkot cvrčků a bzučení včel...
Je tu podzim a s ním přichází sychravé počasí. Toto roční období mám také velice ráda, protože se zbarvuje listí, které pomalu opadává. Z mého oblíbeného místa je nadohled nedaleké pole. Občas si sednu na lavičku a pozoruji děti a rodiče, kteří pouští papírové draky. Z dálky je vidět, jak jsou děti šťastné a veselé.
Poslední roční období je zima. Je krásné, když se rozhlédnete okolo sebe a všude spatříte bílo. Moc se mi líbí větve na stromech obalené sněhem. na lavičce bývá velká sněhová čepice. Připadám si tu jako v pohádce.
V této slohové práci jsem se s Vámi podělila o mé nejoblíbenější místo. Trávím tu spoustu volného času a mám to tady hodně ráda.